|
|
Místní a regionální orgány jsou odpovědné za dvě třetiny přímých investic v Evropě a soustřeďují se na klíčové prioritní sektory strategie Evropa 2020, jako jsou hospodářské záležitosti, vzdělávání, životní prostředí, bydlení a veřejná infrastruktura.
|
|
|
Local and regional authorities are responsible for two-thirds of direct investments in Europe and tend to focus on key priority sectors of the Europe 2020 strategy such as economic affairs, education, environment, housing and community amenities. If Europe is to achieve the objectives set within the strategy, stronger coordination between EU, national and subnational budget is needed. In this context, the Committee regrets that the current debate around EMU is limited to the main EU institutions and Member State governments, despite the impact stronger centralisation of controls at EU level could have on the budgetary rights and responsibilities at sub-State level and fiscal decentralisation. It also regrets the continuing failure, as evidenced in the Committee of the Regions 3rd Monitoring Report on Europe 2020, to effectively engage local and regional authorities across the EU in the European Semester and reiterates that synergies between budgetary processes cannot be achieved without synergies within the policymaking and monitoring process. The Committee stresses the relevance of a basic set of principles including fiscal autonomy, transparency, streamlining of processes and partnership.
|
|
|
Les collectivités locales et régionales sont responsables de deux tiers des investissements directs réalisés en Europe, investissement qui tendent à se concentrer sur des secteurs prioritaires pour la stratégie Europe 2020, tels que les affaires économiques, l'éducation, l'environnement, le logement et les équipements collectifs. Pour atteindre les objectifs fixés par la stratégie, l'Europe doit renforcer la coordination entre les budgets de l'UE, des États membres et de l'échelon infranational. À cet égard, le Comité déplore que le débat en cours sur l'UEM reste cantonné aux principales institutions de l'UE et aux gouvernements des États membres, en dépit des conséquences qu'un renforcement de la centralisation du contrôle au niveau de l'UE pourrait avoir à l'échelon infranational et sur la décentralisation budgétaire. Comme mis en évidence dans son troisième rapport de suivi sur la stratégie Europe 2020, il regrette également l'échec à associer réellement à l'exercice de semestre européen les collectivités territoriales et réaffirme qu'il n'est pas possible de produire des synergies entre les procédures budgétaires en l'absence de synergies dans le cadre des processus d'élaboration et de suivi des politiques.
|
|
|
Die lokalen und regionalen Gebietskörperschaften zeichnen für zwei Drittel der Direktinvestitionen in Europa verantwortlich und konzentrieren sich tendenziell auf die wichtigsten Bereiche der Europa-2020-Strategie, etwa Wirtschaftsfragen, Bildung, Umwelt, Wohnungswesen und kommunale Einrichtungen. Wenn Europa die in dieser Strategie festgelegten Ziele erreichen will, dann bedarf es einer besseren Koordinierung zwischen den Haushalten der EU, der Mitgliedstaaten und der nachgeordneten Gebietskörperschaften. In diesem Zusammenhang bedauert der Ausschuss, dass sich die aktuelle Debatte über die WWU auf die wichtigsten EU-Institutionen und Regierungen der Mitgliedstaaten beschränkt, trotz der Auswirkungen, die eine stärkere Zentralisierung der Kontrollen auf EU-Ebene auf die haushaltspolitischen Rechte und Zuständigkeiten auf subnationaler Ebene und auf die fiskalische Dezentralisierung haben könnten. Er bedauert ebenfalls, dass es – wie dies aus dem 3. Überwachungsbericht des Ausschusses der Regionen zu Europa 2020 hervorgeht – immer noch nicht gelungen ist, die lokalen und regionalen Gebietskörperschaften in der EU am Europäischen Semester zu beteiligen, und wiederholt, dass die Synergien zwischen den Haushaltsverfahren nicht ohne Synergien im Politikgestaltungs- und Überwachungsprozess erzielt werden können. Der Ausschuss betont, wie wichtig eine Reihe von Grundsätzen sind, etwa die fiskalische Autonomie, Transparenz, die Straffung der Haushaltsverfahren und Partnerschaft.
|
|
|
Los entes locales y regionales son responsables de dos tercios de las inversiones directas en Europa, que tienden a concentrarse en una serie de sectores prioritarios que son fundamentales para el éxito de la Estrategia Europa 2020, como los asuntos económicos, la educación, el medio ambiente, la vivienda y los servicios comunitarios. Para que Europa pueda alcanzar los objetivos fijados en la Estrategia, se necesita una mayor coordinación entre los presupuestos de la UE, nacionales y subnacionales. En este contexto, el Comité lamenta que el debate en curso sobre la UEM se circunscriba a las principales instituciones europeas y a los gobiernos de los Estados miembros, pese a la incidencia que puede tener una mayor centralización de los controles a nivel de la UE en los derechos y responsabilidades presupuestarias de los entes subnacionales y en la descentralización presupuestaria. También lamenta que, que como constató el Comité de las Regiones en su Tercer Informe de Seguimiento sobre la Estrategia Europa 2020, persista la ausencia de participación real de los entes locales y regionales de toda Europa en el Semestre Europeo, y reitera que las sinergias entre los distintos procedimientos presupuestarios no pueden lograrse a falta de sinergias en los procesos decisorios y de supervisión. El Comité subraya la importancia de un conjunto de principios básicos, como la autonomía presupuestaria, la transparencia, la racionalización de los procedimientos y la asociación.
|
|
|
Gli enti locali e regionali sono responsabili dei due terzi degli investimenti diretti in Europa e tendono a concentrare la loro attenzione sui principali settori prioritari della strategia Europa 2020, come l'economia, l'istruzione, l'ambiente, l'edilizia abitativa e i servizi alla comunità. Se l'Europa vuole raggiungere gli obiettivi stabiliti nel quadro della strategia, è necessario un coordinamento più stretto tra il bilancio dell'UE e i bilanci nazionali e subnazionali. In tale contesto, il CdR si rammarica che l'attuale dibattito sull'UEM si limiti alle principali istituzioni dell'UE e ai governi degli Stati membri, malgrado l'impatto che il maggiore accentramento dei controlli a livello dell'UE potrebbe avere sui diritti e sulle competenze di bilancio a livello substatale e sul decentramento di bilancio. Il CdR si rammarica altresì per la continua impossibilità, evidenziata anche nella terza relazione di monitoraggio della strategia Europa 2020 pubblicata dal Comitato, di assicurare un efficace coinvolgimento degli enti locali e regionali dell'UE nel semestre europeo, e ribadisce che non è possibile raggiungere sinergie tra le procedure di bilancio senza sinergie nel processo decisionale e di monitoraggio. Infine, il CdR sottolinea la rilevanza di una serie di principi di base, tra cui l'autonomia di bilancio, la trasparenza, lo snellimento delle procedure e il partenariato.
|
|
|
Os órgãos de poder local e regional são responsáveis por dois terços dos investimentos diretos na Europa e tendem a centrar-se em importantes setores prioritários da Estratégia Europa 2020, como as questões económicas, a educação, o ambiente, a habitação e os equipamentos coletivos. Para que a Europa cumpra os objetivos definidos na estratégia, é necessária uma melhor coordenação entre o orçamento da UE e os orçamentos nacionais e infranacionais. Neste contexto, o Comité lamenta que o atual debate sobre a UEM esteja circunscrito às principais instituições da UE e aos governos dos Estados Membros, apesar do impacto que uma maior centralização a nível da UE dos mecanismos de controlo pode ter para os direitos e responsabilidades orçamentais a nível infranacional, bem como para a descentralização orçamental. O CR lamenta também, como já referiu no seu 3.º relatório de acompanhamento da Estratégia Europa 2020, que os órgãos de poder local e regional de toda a UE continuem a não participar no Semestre Europeu, e reitera que é impossível realizar sinergias entre os procedimentos orçamentais se não houver sinergias nos processos de decisão e de acompanhamento. O Comité releva a importância de um conjunto básico de princípios, que incluam a autonomia orçamental, a transparência, a simplificação dos processos e a parceria.
|
|
|
Οι τοπικές και περιφερειακές αρχές είναι υπεύθυνες για τα δύο τρίτα των άμεσων επενδύσεων στην Ευρώπη και τείνουν να επικεντρώνονται σε τομείς που αποτελούν βασικές προτεραιότητες της στρατηγικής «Ευρώπη 2020», όπως τα οικονομικά ζητήματα, η εκπαίδευση, το περιβάλλον, η στέγαση και οι υποδομές κοινής ωφελείας. Για την επίτευξη των στόχων που προβλέπονται από τη στρατηγική αυτή, η Ευρώπη οφείλει να επιδιώξει τη βελτίωση του συντονισμού μεταξύ του προϋπολογισμού της ΕΕ και των προϋπολογισμών του εθνικού και του υποεθνικού επιπέδου. Εν προκειμένω, η ΕτΠ εκφράζει τη λύπη της για το γεγονός ότι η διεξαγωγή της τρέχουσας συζήτησης σχετικά με την ΟΝΕ περιορίζεται στα κυριότερα θεσμικά όργανα της ΕΕ και στις κυβερνήσεις των κρατών μελών, παρά τις επιπτώσεις που θα μπορούσε να έχει η περαιτέρω συγκέντρωση των ελέγχων στο επίπεδο της ΕΕ τόσο για τα δικαιώματα και τις υποχρεώσεις του υποεθνικού επιπέδου στον δημοσιονομικό τομέα όσο και για τη δημοσιονομική αποκέντρωση. Όπως επισημαίνεται στην τρίτη έκθεση παρακολούθησης της ΕτΠ σχετικά με τη στρατηγική «Ευρώπη 2020», η ΕτΠ εκφράζει επίσης τη λύπη της για τη συνεχιζόμενη αποτυχία που διαπιστώνεται σε ολόκληρη την επικράτεια της ΕΕ όσον αφορά την αποτελεσματική συμμετοχή των τοπικών και περιφερειακών αρχών στη διαδικασία του Ευρωπαϊκού Εξαμήνου και επαναλαμβάνει ότι η επίτευξη συνεργιών στο πλαίσιο των δημοσιονομικών διαδικασιών είναι αδύνατη χωρίς την καθιέρωση συνεργιών κατά τη διαδικασία χάραξης και παρακολούθησης των διαφόρων πολιτικών. Η ΕτΠ εξαίρει τη σημασία που έχει η διαμόρφωση μιας βασικής δέσμης αρχών, μεταξύ των οποίων θεωρεί σκόπιμο να περιλαμβάνεται η δημοσιονομική αυτονομία, η διαφάνεια, η απλοποίηση των διαδικασιών και η συνεργασία.
|
|
|
Местните и регионалните власти отговарят за две трети от преките инвестиции в Европа и поставят най-вече акцент върху приоритетните сектори на стратегията „Европа 2020“, като икономиката, образованието, околната среда, жилищното настаняване и комунално-битовите въпроси. За да постигне Европа целите, залегнали в тази стратегия, е необходима по-силна координация между бюджета на ЕС, националните и поднационалните бюджети. В този контекст Комитетът изразява съжаление, че текущият дебат на тема ИПС е ограничен до основните институции на ЕС и правителствата на държавите членки, независимо от въздействието, което по-голямата централизация на контрола на равнището на ЕС би могло да окаже върху бюджетните права и отговорности на поднационално равнище и върху фискалната децентрализация. Той изразява също така съжаление във връзка с това, че местните и регионалните власти от целия ЕС продължават да не бъдат ефективно и пълноценно включвани в европейския семестър – факт, изтъкнат в публикувания през октомври от Комитета на регионите „Трети мониторингов доклад по стратегията „Европа 2020“ – и повтаря, че синергиите между бюджетните процеси не могат да бъдат постигнати без синергии в рамките на процесите за изготвяне на политиките и за наблюдение; Комитетът подчертава релевантността на един основен набор от принципи, като фискална самостоятелност, прозрачност, рационализиране на процесите и партньорство.
|
|
|
De lokale og regionale myndigheder er ansvarlige for to tredjedele af de direkte investeringer i Europa, og de har tendens til at fokusere på prioriterede sektorer, der har afgørende betydning for Europa 2020-strategien som økonomiske anliggender, uddannelse, miljø, boliger og offentlige faciliteter. Hvis EU skal nå de mål, der er fastsat i strategien, er det nødvendigt med større koordinering mellem EU's, de nationale og de subnationale budgetter. I denne sammenhæng beklager Regionsudvalget, at den igangværende debat om ØMU'en holdes inden for de vigtigste EU institutioner og medlemsstaternes regeringer, på trods af de konsekvenser, som en stærkere centralisering af kontrollen på EU-niveau kan have for de subnationale myndigheders budgetbeføjelser og –ansvar og decentraliseringen på skatteområdet. Regionsudvalget beklager også, at lokale og regionale myndigheder i EU, som dokumenteret i Regionsudvalgets 3. overvågningsrapport om Europa 2020, stadig ikke inddrages i det europæiske semester, og slår igen fast, at uden synergier i den politiske beslutningsproces og overvågningen kan der ikke opnås synergier i budgetprocedurerne. Regionsudvalget understreger betydningen af et sæt af grundlæggende principper omfattende skatteautonomi, gennemsigtighed, strømlining af procedurer og partnerskab.
|
|
|
Alue- ja paikallisviranomaiset vastaavat kahdesta kolmasosasta EU:ssa tehtävistä suorista investoinneista ja keskittyvät toimissaan Eurooppa 2020 strategian keskeisiin painopistealoihin, kuten elinkeinoelämään, koulutukseen, ympäristöasioihin, asumiseen ja yhdyskuntapalveluihin. Strategian mukaisten tavoitteiden saavuttaminen edellyttää EU:n, jäsenvaltioiden ja valtiotasoa alempien hallintotasojen talousarvioiden nykyistä tiiviimpää koordinointia. AK pahoitteleekin sitä, että tämänhetkinen keskustelu talous- ja rahaliitosta on rajoittunut vain tärkeimpiin EU:n toimielimiin ja jäsenvaltioiden tasolle, vaikka valvonnan keskittämisellä EU:n tasolle saattaa olla vaikutusta alempien hallintotasojen budjettivaltaan ja vastuuseen sekä julkistalouden hajauttamiseen. Komitea pahoittelee myös, etteivät EU:n alue- ja paikallisviranomaiset käytännössä edelleenkään pääse osallistumaan talouspolitiikan eurooppalaiseen ohjausjaksoon, kuten alueiden komitean kolmannesta Eurooppa 2020 -seurantaraportista ilmenee. AK muistuttaa jälleen, ettei talousarviomenettelyjen välillä voida saada aikaan yhteisvaikutuksia ilman synergiaa politiikan muotoilussa ja valvontaprosessissa. Lisäksi komitea korostaa, että on tärkeää sopia seuraavien perusperiaatteiden noudattamisesta: taloudellinen autonomia, avoimuus, menettelyjen virtaviivaistaminen ja kumppanuus.
|
|
|
A helyi és regionális önkormányzatok felelősek a közvetlen befektetések kétharmadáért Európában, és figyelmüket általában az Európa 2020 stratégia olyan kulcsfontosságú ágazataira összpontosítják, mint a gazdasági ügyek, az oktatás, a környezetvédelem, a lakhatás és a kommunális szolgáltatások. Ha Európa el akarja érni a stratégia keretében kitűzött célokat, szorosabb koordinációra lesz szükség az uniós, a nemzeti és a szubnacionális költségvetések között. Ebben az összefüggésben az EGSZB sajnálja, hogy a GMU-ról szóló jelenlegi vita a főbb uniós intézményekre és a tagállamok kormányaira korlátozódik, annak ellenére, hogy az ellenőrzések uniós szintű központosításának megerősítése hatást gyakorolhat a szubnacionális szintű költségvetési jogokra és kötelességekre, illetve a fiskális decentralizációra is. Sajnálja továbbá azt is, hogy – ahogy a Régiók Bizottságának az Európa 2020 stratégiáról szóló harmadik jelentéséből is kitűnik – továbbra sem sikerült ténylegesen bevonni az EU helyi és regionális önkormányzatait az európai szemeszterbe. Felhívja a figyelmet arra, hogy a költségvetési folyamatok között csak akkor lehet szinergiát kialakítani, ha a döntéshozatali és nyomonkövetési folyamatokban is megfigyelhető a szinergia. Végül az RB kiemeli egy sor alapelv, köztük az adóügyi autonómia, az átláthatóság, a folyamatracionalizálás és a partnerség jelentőségét.
|
|
|
Vietos ir regionų valdžios institucijos yra atsakingos už du trečdalius tiesioginių investicijų Europoje ir savo dėmesį sutelkia į pagrindinius prioritetinius strategijos „Europa 2020“ sektorius, tokius kaip ekonomika, švietimas, aplinkos apsauga, būstas ir komunaliniai patogumai. Strategijoje nustatytus tikslus Europa pasieks tik, jei bus glaudžiau koordinuojami ES, nacionaliniai ir subnacionaliniai biudžetai. Todėl Komitetas apgailestauja, kad dabartinėse diskusijose dėl ekonominės ir pinigų sąjungos dalyvauja tik pagrindinės ES institucijos ir valstybių narių vyriausybės, nepaisant to, kokį poveikį subnacionalinio lygmens biudžetinėms teisėms ir atsakomybei bei fiskalinei decentralizacijai galėtų padaryti stipresnė centralizuota kontrolė ES lygiu. Jis taip pat apgailestauja, kad – kaip nurodoma 3-ioje Regionų komiteto „Europa 2020“ stebėsenos atskaitoje – ir toliau nepavyksta įvairių ES vietos ir regionų valdžios institucijų įtraukti į Europos semestrą, ir primena, kad biudžetinių procesų sinergijos nepavyks užtikrinti, jei nebus sukurta politikos formavimo ir stebėsenos procesų sinergija. Komitetas pabrėžia, kad svarbu laikytis pagridinių principų, be kita ko, fiskalinės autonomijos, skaidrumo, procesų supaprastinimo ir partnerystės principų.
|
|
|
Władze lokalne i regionalne odpowiadają za dwie trzecie inwestycji bezpośrednich w Europie, które skupiają się przeważnie w kilku najważniejszych dziedzinach priorytetowych strategii „Europa 2020”, takich jak kwestie gospodarcze, edukacja, ochrona środowiska, gospodarka mieszkaniowa i komunalna. Jeżeli Europa ma osiągnąć cele strategii, konieczna jest ściślejsza koordynacja między budżetami UE, państw członkowskich i władz niższego szczebla. W tym kontekście KR wyraża ubolewanie, że obecna dyskusja o UGW ogranicza się do głównych instytucji UE i rządów państw członkowskich pomimo wpływu, jaki większa centralizacja kontroli na szczeblu UE mogłaby wywrzeć na prawa i obowiązki budżetowe na poziomie niższym niż krajowy oraz na decentralizację fiskalną. Ubolewa również nad faktem, że nadal nie udaje się skutecznie zaangażować władz regionalnych i lokalnych w całej UE w realizację europejskiego semestru, co stwierdzono w 3. sprawozdaniu monitorującym Komitetu Regionów dotyczącym strategii „Europa 2020”. Potwierdza tym samym, że nie można osiągnąć synergii między procesami budżetowymi bez synergii w ramach procesów podejmowania decyzji politycznych i monitorowania. Komitet podkreśla znaczenie podstawowego zbioru zasad, w tym autonomii fiskalnej, przejrzystości, optymalizacji procesów i partnerstwa.
|
|
|
În acest context, Comitetul deplânge faptul că dezbaterea privind UEM, aflată în curs, se limitează doar la principalele instituţii UE şi la guvernele statelor membre, în ciuda consecinţelor pe care centralizarea sporită a controlului la nivelul UE le-ar putea avea asupra drepturilor şi responsabilităţilor bugetare la nivel subnaţional şi asupra descentralizării bugetare. Regretă, de asemenea – așa cum reiese și din cel de-al treilea Raport de monitorizare privind Strategia Europa 2020 al Comitetului Regiunilor – că nu s-a reușit, în continuare, o implicare concretă a autorităților locale și regionale din întreaga UE în cadrul semestrului european și reamintește faptul că sinergiile dintre procedurile bugetare nu pot fi obținute fără realizarea unor sinergii în cadrul procesului de elaborare și monitorizare a politicilor. Comitetul subliniază importanţa stabilirii unei serii de principii fundamentale, printre care cel al autonomiei bugetare, al transparenţei, al raţionalizării procedurilor şi al parteneriatului.
|
|
|
Miestne a regionálne samosprávy sú zodpovedné za dve tretiny priamych investícií v Európe a zameriavajú sa na hlavné priority stratégie Európa 2020, ako sú ekonomické záležitosti, vzdelávanie, životné prostredie, bývanie a občianska vybavenosť. Ak chce Európa dosiahnuť ciele stanovené v tejto stratégii, je potrebná lepšia koordinácia medzi rozpočtom EÚ, štátnymi rozpočtami a rozpočtami nižších územných celkov. Výbor v tejto súvislosti vyslovuje poľutovanie nad skutočnosťou, že prebiehajúca diskusia o HMÚ sa obmedzuje na hlavné inštitúcie EÚ a vlády členských štátov, napriek vplyvu, ktorý by silnejšia centralizácia kontroly na úrovni EÚ mohla mať na rozpočtové práva a zodpovednosti nižších územných celkov a fiškálnu decentralizáciu. Ľutuje tiež, že sa naďalej nedarí účinne zapojiť miestne a regionálne samosprávy v celej EÚ do európskeho semestra, ako to dokazuje tretia monitorovacia správa Výboru regiónov k stratégii Európa 2020, pričom pripomína, že súčinnosť medzi rozpočtovými postupmi nemožno dosiahnuť bez súčinnosti v procese tvorby politických opatrení a monitorovania. Výbor zdôrazňuje význam základného súboru zásad, medzi ktoré patrí fiškálna autonómia, transparentnosť, zjednodušovanie procesov a partnerstvo.
|
|
|
De lokala och regionala myndigheterna ansvarar för två tredjedelar av direktinvesteringarna i Europa och tenderar att fokusera på prioriterade sektorer i Europa 2020-strategin, bland annat ekonomiska frågor, utbildning, miljö, bostadssektorn och offentliga anläggningar. Om EU ska kunna uppnå de mål som fastställts i strategin behövs det större samordning mellan de europeiska, nationella och subnationella budgetarna. Kommittén beklagar därför att den aktuella debatten om EMU är begränsad till de största EU-institutionerna och medlemsstaternas regeringar, trots den inverkan som en starkare centralisering av kontrollen på EU-nivå skulle kunna ha på de budgetmässiga rättigheterna och skyldigheterna på lokal och regional nivå och på decentraliseringen på skatteområdet. Kommittén beklagar också att lokala och regionala myndigheter i EU fortfarande inte effektivt engageras i den europeiska planeringsterminen, vilket framgår av Regionkommitténs tredje övervakningsrapport om Europa 2020-strategin, och upprepar att samverkanseffekter mellan olika budgetprocesser inte kan uppnås utan samverkanseffekter i den politiska beslutsprocessen och övervakningsprocessen. Kommittén betonar betydelsen av en grundläggande uppsättning principer som inbegriper finansiell autonomi, öppenhet, rationalisering av processer och partnerskap.
|
