apta – Traduction – Dictionnaire Keybot

Spacer TTN Translation Network TTN TTN Login Deutsch English Spacer Help
Langues sources Langues cibles
Keybot 89 Résultats  www.coldjet.com  Page 7
  Divus | Sparks from the...  
3 1967 R&B number one hit by Marvin Gaye. Cf.
Poslat na e-mail Vytisknout
  DIVUS  
And with this said, you can leave with a sense of closure that tightens the pores of an armored man. Then continue to the next soldier-like drawing for you know what’s just hit you like an arrow in a leg.
Angesichts der groß angelegten Einzelausstellung des Malers Daniel Richter in der Hamburger Kunsthalle stellt sich Meike Behm anhand ausgewählter abstrakter sowie figurativer Arbeiten die Frage nach den übergreifenden Themen im Werk des Künstlers. Auffällig ist, dass er alle seine Bilder betitelt - ein Verweis darauf, dass seine ungegenständlichen Arbeiten nicht ausschließlich Fragen der Malerei…
Jedným z najvýznamnejších predstaviteľov súčasnej chorvátskej scény je Slaven Tolj (1964), multimediálny výtvarník, organizátor umeleckých aktivít a kurátor, ktorý si v krátkom čase získal uznanie aj v zahraničí. Zaujal svojimi na prvý pohľad nenápadnými readymadmi, inštaláciami, fotografiami a performanciami, ktorým však nemožno uprieť imanentnú politickú a sociokultúrnu kritiku. Keďže sa…
  Divus | Fairy-tale Enta...  
In the forest of the winter kingdom there is a princess who brings animals to life out of whitened bones. A monkey pottering around finds a red rose in a snowdrift. The monkey comes within an inch of being hit.
V lese zimního království žije princezna oživující zvířátka, která skládá z vybělených kostí. Opice potulující se kolem nachází v závěji rudou růži. Jen o vlásek ji mine z nebe vystřelený šíp. Na zimní království míří hordy krvežíznivých andílků. Jako první jsou zákeřně zabiti dva princové. Vyděšená princezna prchá z místa krveprolití, ale je také zasažena. Ve smrtelné křeči si vyrve srdce z hrudi a její krev zbarví sníh. Na pomoc do boje proti milionům nebeských zlomyslníků vyráží hrdinný králíček. Na cestách však tráví příliš mnoho času. Je symbolem pomoci, která nikdy nedorazí. Andělé po vyvraždění království sami mizí. Nevědí totiž, že princeznu zachrání opice, která vše přežila. Vloží princezně do hrudi nalezenou růži a za to si odnese srdce, které zapadlo do sněhu. Tak končí desetiminutový videopříběh Marie Hladíkové.
  Divus | “We’re the Hipp...  
The emotional peak of punk revival arrived last fall when the book Verschwende deine Jugend (Waste Your Youth) hit the shops. The book is a so-called documentary novel on German punk and New Wave scenes.
Když v loni na podzim přišla na trh kniha Promarni své mládí, byl to pro mě první emocionální vrchol punkrevivalu. Je to takzvaný román-dokument o německé punkové scéně a nové vlně — rozhovory se stovkou jejich protagonistů, jež autor vedl po dobu jednoho roku. Z materiálu v rozsahu zhruba 1000 hodin vyčlenil jednotlivé pasáže a chronologicky/tematicky je sestavil jako souvislý příběh. Knihu jsem přečetl jednoho deštivého dne ve vlaku; shledání se “starými známými” bylo hezké. Vzpomínky byly vykopány a také jsem se dozvěděl zcela nové věci. Média se o tuto publikaci rvala a více než půl roku od uveřejnění se stále ještě vynořovaly nové recenze. Ostatně, byl to také zvláštní pocit zažít revival, jehož původu si je člověk sám velmi dobře vědom a který bezprostředně vnímal a mimo to také ještě pomáhal razit.
  Divus | The triumphal m...  
The big hit of this year’s football World Cup in South Africa, the plastic vuvuzela—used in general by South African fans to trumpet a monotone symphony of football fandom—has became a popular target of colorful comparisons.
Na začátku příběhu plastové trumpety, která v časovém rozmezí několika týdnů ovládla celý svět, stojí africká antilopa druhu kudu — z jejího rohu domorodci vyráběli stejnojmenné hudební nástroje, které zpočátku sloužili především jako jakási náhrada obecního rozhlasu — vesničané se pomocí troubení do antilopího rohu svolávali na schůze. Renesance se dočkala v šedesátých letech dvacátého století, přesněji v roce 1965: historka praví, že první vuvuzelu moderního střihu — tehdy ovšem ještě z hliníku — vyrobil jihoafrický fotbalový fanoušek Freddie Maake za použití částí svého jízdního kola.
Пластиковая вувузела, главный хит футбольного Кубка Мира в ЮАР в этом году, обычно используемая южноафриканскими болельщиками для того, чтобы издавать с её помощью монотонный звук, стала главной целью цветных сравнений. Этот 65-ти сантиметровый «ужаснейший свисток», как назвал вувузелу чешский полузащитник Томаш Росицки, со всех сторон обклеен, в основном уничижительного характера, наклейками. Вой трубы во время Страшного суда напоминает о стаде бегущий в панике слонов, о рое сердитый ос или об отчаянном блеянии козы, которую ведут на убой.
  Divus | Fairy-tale Enta...  
In the forest of the winter kingdom there is a princess who brings animals to life out of whitened bones. A monkey pottering around finds a red rose in a snowdrift. The monkey comes within an inch of being hit.
V lese zimního království žije princezna oživující zvířátka, která skládá z vybělených kostí. Opice potulující se kolem nachází v závěji rudou růži. Jen o vlásek ji mine z nebe vystřelený šíp. Na zimní království míří hordy krvežíznivých andílků. Jako první jsou zákeřně zabiti dva princové. Vyděšená princezna prchá z místa krveprolití, ale je také zasažena. Ve smrtelné křeči si vyrve srdce z hrudi a její krev zbarví sníh. Na pomoc do boje proti milionům nebeských zlomyslníků vyráží hrdinný králíček. Na cestách však tráví příliš mnoho času. Je symbolem pomoci, která nikdy nedorazí. Andělé po vyvraždění království sami mizí. Nevědí totiž, že princeznu zachrání opice, která vše přežila. Vloží princezně do hrudi nalezenou růži a za to si odnese srdce, které zapadlo do sněhu. Tak končí desetiminutový videopříběh Marie Hladíkové.
  Divus | Art Is as Simpl...  
But on the other hand the work accomplishes this to such a degree that any critical spectator finds himself becoming quite dizzy. The picture has become rather famous; in fact, it was the hit of the season and is now a business card for the artists.
V roce 1995 pro svou berlínskou výstavu Obrazy pro Reichstag namalovali Štastný den, nejúspěšnější a nejpozoruhodnější obraz, jaký kdy vytvořili. Monumentální plátno (400 x 600 cm), zobrazující německého kancléře Helmuta Kohla na svatební slavnosti, je míněno jako alegorie znovusjednocení země. Nevěsta, ženich a němečtí občané se veselí a objímají v extatické radosti. Nad jejich hlavami poletují andělé a z nebes se snášejí květiny, což jen přilévá oleje do ohně šílené sentimentality obrazu. Není tu ani stopa po ironii či škodolibosti inteligence. Radost zobrazených a zdánlivá otrocká práce umělců pro německý stát vyvolává neobvyklé napětí a pocit hrozící katastrofy. Absence kritické pozice v obraze má dvě funkce: Na jedné straně pomáhá integrovat obraz do hlavního proudu společnosti, která touží po kráse a transparentnosti. Na druhé straně toho však obraz dosahuje tak úspěšně, že se každému kritickému divákovi až zatočí hlava. Obraz si získal poměrně velké renomé; stal se vlastně hitem sezóny a vizitkou obou umělců.
  Divus | The Star and th...  
Every pokemon on the market was sold, either in accordance with the law, or illegally. Ryška proceeded in the same way: He took Pikachu — the cute little action hero, electronic good knight, but also as a representative of a topical scale of values — as a pop star, a no. 1 hit.
Píše se rok 2001 a mánie po armádě japonských postaviček s maršálem Pikachu v čele vrcholí. Úspěšně se prodává vše, co si pokémony dokázalo vepsat do štítu, ať již s dodržením autorských práv či jejich nelegálním přivlastněním. Ryška postupoval stejným způsobem: Pikachu přijal jako roztomilého akčního hrdinu, elektrického rytíře dobra, ale rovněž jako zástupce aktuálního hodnotového žebříčku – jako popstar, hit no. 1. Přitom ani nemusel sáhnout po původní provenienci, ale stačil mu tisíckrát obkreslený mutant originálu. Věděl, že kopie před námi nevyvstává, není-li zbavena nejpříznačnějších atributů, jako nová skutečnost, ale zůstává spojena s konsekvencemi předlohy.
  Divus | RESIGNATION AND...  
At the beginning of 2008 the poverty hit me. People would say: hunger is knocking at the door. Whatever is going to happen to me onwards I remain firm in my piety. Yesterday I was visited by the priest.
Ich hatte großes Glück gehabt und es endlich geschafft, eine Geschichte zu Ende zu bringen. In der Geschichte geht es darum: Ein unglaublich hübsches Mädchen verliebt sich in einen Dichter. Dieser Dichterfürst ist ein Polizeispitzel, inbrünstiger Russenverehrer, echter Verräter und männliche Prostituierte. Er ist also ein einfacher Mistkerl mit viel Schminke, und sie – als sie durch ihre Freunde auf diese undeutlichen Flecken auf der Landkarte seines makellosen Charakters stößt – ringt den ganzen Tag lang die Hände, weint im Stillen und weiß nichts mit sich anzufangen. Sie kann nicht verstehen, dass Dichter auch Spitzel sein können. Am Vormittag schreibt er seine Verse, irgendetwas zwischen dem düsteren Nerval und dem blinden Homer, am Nachmittag liefert er seine literarischen Predigten ab und am frühen Abend betrinkt er sich schamlos, provoziert einfache, einsame Leute und denunziert seine Kollegen. Tatsächlich habe ich ihn mir als einen bescheidenen und irgendwie altmodischen mittleren Provinzler vorgestellt, der nur seine Vorteile genießen möchte.
  Divus | Art of graffiti...  
More often than not it was a gloomy day, drizzling, when all of a sudden BOOM. It always hit me, surprised and reminded me at the same time. In every case it uplifted me for the rest of the afternoon.
V našem případě je tím městem Praha: v okouzlujícím, zapomenutém koutu pražského Nového Města, v ulici Na Zbořenci za Karlovým Náměstím jsem byl mnohokrát zaskočen. Většinou byl pochmurný den, pršelo a najednou BUM. Vždycky mě to zasáhlo a překvapilo. Ale v každém případě mi to zlepšilo náladu na zbytek odpoledne. Mám na mysli nástěnnou malbu na třech zdech Jazzstyle Compilation, která už dnes neexistuje a jejímž autorem je Jan Kaláb. (Viz Umělec 2/2002.)
  Divus | Spinning Blades  
“Alright, but look at it like this: Pong basically hit the market around 1972, Space Invaders was released in about 1978. OK, so depending on how you want to look at it, video games are around 25, 30 years old. Now, the first Lumiere films came out in 1895. Twenty-five, thirty years later, you’re still in silent film — you’ve got Metropolis, you’ve got Nosferatu. But you don’t have sound. So maybe that’s video games.”
Počítače. Při psaní sedím čelem k monitoru svého počítače. To samé, když dělám na konci měsíce své účty, při stahování hudby a jpegů, při čtení nového čísla on-line časopisu Onion. Můj sedmnáctipalcový monitor tvoří rámec mých financí, mé korespondence, mých tajemství. A v práci: program za programem hltá datum, čísla a slova, a vytváří tak jakýsi řád, pohyb a činnost, tvaruje přítomnost a budoucnost přiložením konečků prstů na klávesy nebo koleček myši na podložku s podnikovým logem.
  Divus | Enwezor Puts On...  
New Yorker critic Peter Schjeldahl hit the nail on the head when he wrote in July: “Documenta 11 declares, in effect, that art is too powerful a force in the world to abide the hedonism of aesthetes and the punctiliousness of art scholars.”
S hedonismem to ovšem nebude v Kasselu tak špatné. Nápadná je totiž velkorysost, s jakou je výstava pojata. Zvláště je to patrné v obrovské hale bývalého pivovaru Binding-Brauerei, která místy připomínala spíše multiplex plný promítacích sálů se stupňovitým hledištěm a plátny ode zdi ke zdi (Isaac Julien, Steve McQueen). Ani menší videoprojekce však nebyly ochuzeny a probíhaly na plochých obrazovkách dokonale splývajících se stěnami (např. James Coleman). Samozřejmě nechyběly ani projekty využívající počítač s monitory z tekutých krystalů.
  Divus | Iconoclash in C...  
Their rage against the system had no firm doctrinal ground, no set of clear beliefs that could replace the old ones, except perhaps for the dream of national revival and independence in some former Soviet republics, and – on a more general level – for the promise of a better life: cool blue jeans, bananas and strawberries in winter, and better personal cars. When after one decade of rampant capitalism the first wave of socialist nostalgia hit the ex-communist mainland the vanished Wall again became a hot topic of discussion.
Aber der Bildersturm, der die Mauer niedergerissen hatte, um den neuen Geist des globalen Kapitalismus freizusetzen und die östlichen Länder mit westlichen Krediten zu überfluten, unterschied sich von den religiösen Rebellionen des 16. Jahrhunderts in einem ausschlaggebenden Punkt. „Bei einem lkonoklasmus”, schreibt Bruno Latour, „einem Bildersturm, wissen wir, was im Akt des Zertrümmerns geschieht und was die Motivationen sind für ein klares und deutliches Zerstörungswerk; um Iconoclash dagegen handelt es sich, wenn wir es nicht wissen, wenn wir zögern, von einer Aktion verstört sind, von der sich ohne weitergehende Untersuchung nicht genau sagen lässt, ob sie destruktiv oder konstruktiv ist.“2 Im Gegensatz zu den frühen protestantischen Horden — die die Institutionen der katholischen Kirche mit Hilfe von Hacken und Seilen, aber auch (und vor allem) mit den von Luther formulierten lehrmäßigen Glaubenssätzen vandalisierten — verfügten die ehemaligen sozialistischen Bürger über nichts dergleichen. Ihre Wut gegen das System hatte keine feste ideologische Grundlage, keine klaren Glaubenssätze, durch die die alten hätten ersetzt werden können, außer vielleicht den Traum von nationaler Wiedergeburt und Unabhängigkeit in einigen ehemaligen Sowjetrepubliken sowie, allgemeiner formuliert, die Verheißung eines besseren Lebens: coole Blue-Jeans, Bananen und Erdbeeren im Winter, bessere Autos. Als das ex-kommunistische Festland nach einem Jahrzehnt des ungezügelten Kapitalismus von der ersten Welle sozialistischer Nostalgie erfasst wurde, entwickelte sich die verschwundene Mauer wieder zu einem heißen Diskussionsthema. Einige äußerten Bedauern über ihr Verschwinden, während andere, insbesondere die Angehörigen der kreativen und unternehmerischen Gesellschaftsgruppen, unterschiedliche Methoden befürworteten, sie zurückzuholen oder in irgendeiner Form wiederaufzubauen. Es gab Vorschläge, die gefallene Mauer aus Plastik wiederzuerrichten — dem ewigen Nebenprodukt der Ölindustrie und dem materiellen Symbol der neuen Epoche, das den bröckelnden Beton des fortgeschrittenen Sozialismus ersetzen sollte — während andere die Mauer mit Hilfe der Schnittstellen moderner Kommunikationsgeräte in den Cyberspace beamten.3 Diese Vorschläge für den Wiederaufbau der Mauer sind Zeichen des Zögerns und beunruhigter Unsicherheit darüber, ob die Zerstörung der Mauer konstruktiv oder destruktiv gewesen sei — anstelle eines Ikonoklasmus gab es einen Iconoclash.
  Divus | TransRat Fashio...  
For instance, in 2007 he and Ondrej Brody collaborated on numerous projects in which they had dead dogs processed into bedside carpets. The shock of seeing a dead dog in this form hit a nerve and broke a taboo.
Schon früher nutzte er den Schockeffekt toter Tiere. So auch in Zusammenarbeit mit Ondřej Brody, mit dem er zahlreiche Projekte realisierte. Im Jahr 2007 ließen sie tote Hunde zu Bettvorlegern verarbeiten. Der Schock, einen toten Hund in dieser „Form“ zu sehen, brach in Tabu und saß tief. Schließlich tut man süßen kleinen Hunden so etwas nicht an!
  Divus | Design Runner  
Last year you prepared an exhibition in your studio. But on the day of the scheduled opening the floods hit Prague and no one could cross the Vltava. You wanted to repeat the exhibition. This year you’re talking about another one.
Loni jsi si dělal výstavu v ateliéru. Jenže v den vernisáže zaplavila voda město a z druhého břehu Vltavy nemohl nikdo přijet. Chtěl jsi výstavu opakovat. Letos mluvíš o další. Co tě na tom táhne?
  Divus | Design Runner  
Last year you prepared an exhibition in your studio. But on the day of the scheduled opening the floods hit Prague and no one could cross the Vltava. You wanted to repeat the exhibition. This year you’re talking about another one.
Loni jsi si dělal výstavu v ateliéru. Jenže v den vernisáže zaplavila voda město a z druhého břehu Vltavy nemohl nikdo přijet. Chtěl jsi výstavu opakovat. Letos mluvíš o další. Co tě na tom táhne?
  Divus | Punks not dead  
But the lesser known artists, and mostly women, hit hardest in this show, getting closest to the attitude, power and fury of the music with their visual art.
Doch am härtesten treffen den Betrachter in dieser Ausstellung die weniger bekannten Künstler, vor allem Frauen, denn sie kommen mit ihrer bildenden Kunst der Haltung, der Kraft und der Rage der Musik am nächsten.
  Divus | Spinning Blades  
“Yeah, but God, they can be so violent — I saw this one commercial, it was saying, ‘Hit your opponents with other opponents!’ and it had this guy running around hitting guys with this torso.”
“Jo, ale mohou být také pořádně krvavé — tuhle jsem viděl reklamu, která naváděla ‘Prašťete své protivníky svými protivníky!’, pobíhal v ní jeden týpek a mlátil ostatní takovým torzem.”
  Divus | screenplay  
“I’m gonna hit the kitchen,” the guy says to the girl, “Want anything?”
“Voy a la cocina”, le dice el joven a la chica, “¿Quieres algo?”
„Skočím do kuchyně,“ říká mladík dívce. „Chceš něco?“
  Divus | Only Good Ideas  
It wouldn’t be wise to reveal who it was, but ”someone” framed shocking front-page news about Arnold Schwarzenegger and Robert de Niro; but the biggest hit was the red cotton ball dangling in front of them.
Ivan Vosecký a Markéta Othová se smotali v jedno kreativní klubko kvůli výstavě Dobrý nápad. Byl to nejlepší nápad, který mohli mít. Zkurvená civilizace, na jejíž obrazy jsme zvyklí od Voseckého, a voyerská melancholie Markéty Othové se vzájemně smísily do precizního útvaru hybridního designu, smogové krásy a konzumní poezie. Dojem, že jsme se ocitli uprostřed mentálního krystalu se dvěma středy, uvozoval střídmý přístup k distribuci myšlenek. Tato výstava byla bez nápovědy, co si máme pomyslet. Jestli jde o nevázanou hru, jízlivé testování spektra vlastních vyjadřovacích prostředků nebo úplně intimní rozhovor. Není dobrý nápad prozradit, kdo to byl, ale “někdo” na vložil do euroklipů titulní stránky se šokujícími zprávami o Arnoldu Schwarzeneggerovi a Robertu de Nirovi, ale největší událostí přesto byla červená bavlněná bambulka zavěšená před nimi. “Někdo” také natiskl na zlatou péřovku “Chcípněte všichni zmrdi”, nenávistný slogan, který by si s těmi nejhumánnějšími záměry na přivlastnil kdejaký snowborďák. A co teprve pseudosýrové sloupy, imitující prořezávaný páskový ornament v apsidě NODu ...
  Divus | Belarus -German...  
She is nameless; she does not speak any language as she is dumb. Having lost her child, hit and killed by a German motorcycle, she picks up a wounded German soldier and nurses him. When he flees from her she sets herself on fire in her barn.
“Vor fünfhundert Jahren wussten sie nicht, dass sie Belorussen waren, aber sie besaßen den größten Staat in Europa. Mit der Zeit stellten sie fest, dass die Belorussen keinen Staat mehr hatten, und als Halbrussen oder defekte Polen betrachtet wurden. Zu guter Letzt wurden sie integrativer Teil der Sowjetunion und verloren ihre nationale Identität. Nur einige von ihnen überlebten die Besatzung und den Krieg. Heute haben die Belorussen einen Staat, leider wurde aber herausgefunden, dass sie nicht mehr existieren.“
  Divus | A Hamper Full o...  
It’s a funny idea, isn’t it? I was quite entertained by it. And I had hit it, finally! A heavy bundle of sly, evil snakes next to a lightly stepping, ingenuous child, looking ahead with naive optimism.
Nemám příliš velkou fantazii, takže mi dalo dost práce na něco takového přijít, ale nakonec se to, myslím, podařilo. Imaginace zvítězila: dospěl jsem k představě klubka hadů, které si chlapeček nese s sebou. A v čem jiném se hadi nosí, než v nůši! Legrační představa, ne? Sám jsem se při ní ve své hlavě docela pobavil. Ale bylo to konečně to pravé! Těžké klubko lstivých zlých hadů jako protiklad k bezelstnému dítěti, křepce kráčejícímu, hledícímu vpřed s naivním optimismem. Teď už zbývalo jen dát hadům tu správnou podobu, prostě je zkomponovat, nastylizovat nebo, chcete-li, prostě namalovat. Po několika nepodařených pokusech, kdy hadi buď vypadali příliš dobrácky, nebo se nevešli do nůše, nebo se stylem příliš lišili od postavičky, jsem pro ně konečně našel definitivní podobu. Hranaté, jakoby mechanické hlavy s lačně se mrskajícími jedovými jazyky, zkroucená těla jako u Laokóona, esovitý ocas převislý přes stěnu nůše, ale všechno v té až ladovsky jednoduché naivní stylizaci autora našeho chlapečka. V kontrastu k dobrácky bledě námořnické barevnosti je nůše s hady vyvedena v jedovaté kombinaci fialové a zelené.
  Divus | RESIGNATION AND...  
Once he calms down and pulls himself together, and after he had a few drinks and relaxed, I’ll show him my verses, the new cantos, and by the way, jokingly, I’ll hit him with truth, right between eyes.
Ich dachte: Das Beste wird sein, ihn mit ins Restaurant zu nehmen, hier im Hotel Moskau. Wir werden an einem kleinen Tisch sitzen, Bier bestellen. Wir werden es uns in der Sonne gut gehen lassen und über Politik reden. Wenn er dann einmal ruhiger geworden ist und sich gesammelt hat, nachdem er etwas getrunken hat und entspannt ist, werde ich ihm meine Verse zeigen, die neuen Melodien, und ganz beiläufig, nur so zum Spaß, ihm die Wahrheit genau zwischen die Augen feuern.
  Divus | Love and death ...  
Curated by Gerald Matt and Thomas MieBgang, the works hit a raw nerve, revealing a great mass of land and its people dealt a bad hand. On the other hand, with exhibits like this, artists (representing generations of silence) can finally speak back, speak out, and it is clear that they don’t care anymore if there will be repercussions or not.
Die Ausstellung, kuratiert von Gerald Matt und Thomas Mießgang, trifft einen blank liegenden Nerv, sie eröffnet den Blick darauf, wie schlecht es einem riesigen Kontinent und seinen Menschen ergangen ist. Zumindest können sich Künstler – als Repräsentanten schweigender Generationen – durch Ausstellungen wie dieser wehren und die Dinge aussprechen, wie sie sind. Und hier wird deutlich, dass es ihnen inzwischen egal ist, ob das ein Nachspiel hat oder nicht.
  Divus | Art and the “Bi...  
What was the situation like on the art market and in French art in general in 1992, when your revue Bloc Notes first hit the stands?
Jaká byla situace na trhu s uměním a obecně pak ve francouzském umění v roce 1992, kdy začala vycházet vaše revue Bloc Notes?
  Divus | “All Clean Air...  
In addition to the tragic event of an old man getting hit by a car as he lay on the road in the shadow of a tree, we also discover the traumatic relationships between the individual characters and their personal views of the world.
Zřejmě nejsilněji zde pak byli zastoupeni umělci věnující se specifickým performančním aktivitám. Elisabet Apelmo se navrátila do svého rodného domu, kde se běžným domácím rituálům věnovala v oblečení své matky: myla se v jejím prádle, spala v její noční košili a snídala v jejím županu. Elina Brotherus se cizímu jazyku učila na radu své přítelkyně tak, že předměty ve svém okolí polepila papírky s jejich francouzskými názvy a Kari Mjatveit na svých fotografiích zachytil podivné akce v nichž lidé a věci vytvářejí nejednoznačné konstelace. Vedle Petera Landa, jehož Jezero (viz Umělec 3/00) zde bylo trefně interpretováno jako radikální návrat k přírodě, byla v této skupině děl rozhodně nejpůsobivější známá videoinstalace Today z let 1996–97 finské filmařky Eija-Liisa Ahtily. Ahtila zde svůj desetiminutový film promítala na tři velkoplošná plátna, jež nebylo možné sledovat z jednoho místa a divák se tak musel ve zšeřelém prostoru její instalace během příběhu postupně pohybovat od plátna k plátnu spolu s jejími hrdiny. Jsou jimi mladá dívka, dospělý muž a stará žena, kteří každý ze své perspektivy vyprávějí příběh smrti jejich blízkého. Jednotlivé monology vytvářejí pouze fragmentární rámec, a tak se víc než o vlastní tragické události, při níž je starý muž přejet vozem, když na silnici uléhá do stínu kmene stromu, dozvídáme o traumatických vztazích mezi jednotlivými aktéry a jejich názorech na současný svět. Reklamní estetikou poučený film, který byl natočen ve finštině s anglickými titulky představuje nepochybně jeden z vrcholů, jehož severská scéna dosáhla. Tento příběh zasáhl opravdu každého a tak nám v souvislosti nejen s ním, ale i s celou severskou scénou nezbývá než spolu s nejslavnější severskou umělkyně devadesátých let Björk, která byla na vídeňské výstavě zastoupena svými videoklipy ke skladbám Hunter a Joga, konstatovat: “I’m no fucking Buddhist but this is enlightenment.”
  Divus | A Hamper Full o...  
It’s a funny idea, isn’t it? I was quite entertained by it. And I had hit it, finally! A heavy bundle of sly, evil snakes next to a lightly stepping, ingenuous child, looking ahead with naive optimism.
Nemám příliš velkou fantazii, takže mi dalo dost práce na něco takového přijít, ale nakonec se to, myslím, podařilo. Imaginace zvítězila: dospěl jsem k představě klubka hadů, které si chlapeček nese s sebou. A v čem jiném se hadi nosí, než v nůši! Legrační představa, ne? Sám jsem se při ní ve své hlavě docela pobavil. Ale bylo to konečně to pravé! Těžké klubko lstivých zlých hadů jako protiklad k bezelstnému dítěti, křepce kráčejícímu, hledícímu vpřed s naivním optimismem. Teď už zbývalo jen dát hadům tu správnou podobu, prostě je zkomponovat, nastylizovat nebo, chcete-li, prostě namalovat. Po několika nepodařených pokusech, kdy hadi buď vypadali příliš dobrácky, nebo se nevešli do nůše, nebo se stylem příliš lišili od postavičky, jsem pro ně konečně našel definitivní podobu. Hranaté, jakoby mechanické hlavy s lačně se mrskajícími jedovými jazyky, zkroucená těla jako u Laokóona, esovitý ocas převislý přes stěnu nůše, ale všechno v té až ladovsky jednoduché naivní stylizaci autora našeho chlapečka. V kontrastu k dobrácky bledě námořnické barevnosti je nůše s hady vyvedena v jedovaté kombinaci fialové a zelené.
  Divus | Ondřej Brody is...  
Here we can see Helena Vondráčková in the early ‘80s TV show for youth, emotionally singing her hit A ty se ptáš co já (And you ask what about me). It was a cover version of ABBA, which was then one of the ways to hear mutations of world pop music in the media. At the same time, for normalization stars this was the way to make money on someone else’s products while looking like men of the world.
Ich selbst habe sein Video The Winner Takes It All aus dem Jahr 2003 am liebsten. Zu sehen ist Helena V., irgendwann zu Beginn der achtziger Jahre, wie sie im jungen Fernsehclub gefühlvoll ihren damaligen Hit Und Du fragst, was mit mir ist singt. Es handelte sich um ein von der Gruppe ABBA übernommenes Lied, in diesen Jahren der übliche Weg, sich Mutationen westlicher Popmusik anhören zu können. Für die Stars aus der Normalisierungsära war das eine Möglichkeit, an fremden Produkten zu verdienen und gleichzeitig nach Weltniveau auszusehen. In seiner Fernsehaufzeichnung ersetzte Brody die tschechische Gesangsspur durch das Originallied. Helena öffnet den Mund, aber man hört ABBA. Stellten sich das die Zuschauer ähnlich vor? Ich glaube, dies war einer der gelungensten künstlerischen Kommentare zur Normalisierungskultur bei minimal aufgewendetem mitteleuropäischem Eigenbeitrag. Dieses Video fiel aus einem unbekannten Grund in der tschechischen Szene durch, für die es mit seinem Kontext in erster Linie bestimmt war. Ich habe den Eindruck, dass es unter unseren Bedingungen eine ähnliche Initiationsrolle hätte einnehmen können wie der Film Intervista des Albaners Anri Sala, Ikone von Werken, die die totalitäre Geschichte Osteuropas untersuchen.
  Divus | literární spot:...  
(Batman’s sonar is the hit of bionics. Its reaches up to 0.05 mm and covers 5-1,500 m, angular resolution is on a good day 5’, at times even below 1’. The broadband echo-localizing pulses [6.5-100 kHz] are apparently created in Batman’s mouth with high-frequency vibrations of his tongue. It’s actually a sort of special smacking.)
ostříhané kousky jeho nehtů a slíznout každou kapku jeho prolité královské krve. Když se králi stříhaly nehty na rukou a u nohou, ramangové je posbírali do posledního kousku a spolykali. Byly-li příliš velké, nakrájeli si je nadrobno a pak je spolkli. Když se král zranil, například na něco ostrého šlápl, musil nejbližší ramanga jeho krev ze země slízat. Batman věnoval králi nepojízdnou kopii svého Batmobilu. Král [prý] naopak Batmanovi daroval jednoho svého staršího ramangu — Stealtha.)
  Divus | Vietcong versus...  
I get it, I’ll have to try it. Now I’ll ask about something else: Shortly after your game hit the market, a competitor’s game came out with the same theme. Was that some type of industry spying?
Chápu, jen to zkouším. Raději se zeptám na něco jiného: po zahájení prodeje vaší hry se prý brzy objevila konkurence se stejným tématem. To zafungovala průmyslová špionáž?
  Divus | THC Review and ...  
The secrets of music hidden in one hit
Blut in der Fresse und aus der Fresse raus
  Divus | Björn Melhus  
This is not only a tribute to the international reception of his work, but also the result of two longer stays in America and something of a change in his thematic choices. Religious TV shows featuring televangelists still haven’t hit the airwaves in Germany—not yet, anyway.
Früher experimentierte er gerne mit den deutschen Synchronstimmen amerikanischer Filme, gerade wegen ihrer Künstlichkeit. Inzwischen benutzt er für seine Tonspuren, die auch mit musikalischen Elementen angereichert sind, die Originalstimmen. Das ist nicht nur ein Tribut an die internationale Rezeption seines Werkes, sondern auch das Resultat zweier längerer Amerikaaufenthalte und einer Veränderung in der Themenwahl. Religiöse Erweckungssendungen gibt es eben in Deutschland noch nicht.
  Divus | literary spot: ...  
It responds to movements and shifts in the wind. If you want to hit it with a rolled-up newspaper, it will respond much faster than you. That’s why the flyswatter with holes was invented: The airflow leaks through the holes, and therefore the fly doesn’t consider the colorful, honeycomb surface dangerous.
Moje metoda funguje jenom na vodorovných plochách, jinde selhává. Studoval jsem starty much z kulatého lustru a nemohu najít úhel startu, který by měl stejně obecnou platnost jako starty z roviny. Stejně záhadně a nevypočitatelně se chová, když se chystá odletět ze svislé plochy. Proč jednou startuje nalevo, podruhé napravo a pak zase prudce vzhůru? Poznal jsem i mouchy, které mi unikly dolů! Mohu říct jenom tolik, že nevím.
  Divus | Art of graffiti...  
More often than not it was a gloomy day, drizzling, when all of a sudden BOOM. It always hit me, surprised and reminded me at the same time. In every case it uplifted me for the rest of the afternoon.
Jeden kamarád má tátu, ten táta podniká s uměním, má galerii a taky má dva domy a ty domy měly prázdný stěny. (Kamarád) Michal ukázal tátovi pár mých graffiti… Minulej rok jsem to místo maloval poprvé s podmínkou, že to příští rok přemaluju novým obrazem. V Praze je totiž málo krásných zdí. A tahle je krásná. Není jednoduchá — jsou to hned tři zdi, vlastně jich je šest, osm by byla taky pravda. Je v centru a přitom tak schovaná.
  Divus | The triumphal m...  
The big hit of this year’s football World Cup in South Africa, the plastic vuvuzela—used in general by South African fans to trumpet a monotone symphony of football fandom—has became a popular target of colorful comparisons.
Das Stück Plastik ist aber nicht nur ein Mittel, mit dem die afrikanischen Fans ihre Lieblingsspieler anfeuern. Teilweise liefert es auch eine Antwort auf die Frage, wie sehr sich die westliche Welt bereits an ihren „eigenen“ Lärm gewöhnt hat und nicht mehr in der Lage ist, fremdartigen Lärm zu akzeptieren. Die Vuvuzela funktioniert wie eine Reflexion über die Gestalt der zeitgenössischen Musik, sie ist ein soziologisches Hilfsmittel, das den Dechiffrierungsprozess der Beziehungen zwischen Fans und Spielern erleichtert. In erster Linie jedoch ist sie ein Phänomen, das weit über die Grenzen der größten Sportveranstaltung der Welt hinausgeht.
  Divus | Spinning Blades  
“Alright, but look at it like this: Pong basically hit the market around 1972, Space Invaders was released in about 1978. OK, so depending on how you want to look at it, video games are around 25, 30 years old. Now, the first Lumiere films came out in 1895. Twenty-five, thirty years later, you’re still in silent film — you’ve got Metropolis, you’ve got Nosferatu. But you don’t have sound. So maybe that’s video games.”
Obliba her vedla dokonce k natočení filmů na jejich motivy. Ve filmu Lara Croft: Tomb Raider sice Angelina Jolie vypadá dost šíleně na to, aby zvládla závratné skoky a vyhazování animovaných soch do povětří, ale až na její šílenou krásu mě film zklamal. Doufal jsem, že bude mít šachovou atmosféru hry, vždycky o pár skoků napřed.
  Divus | Q: Against the ...  
“There was a beautiful painted ceiling, an incredible place, awaiting the touch of light, so it was all picturesquely shabby. And amidst this are pedestals awaiting the touch of contemporary art, which is what everything needs. So the first idea that hit me was I would seal off the windows – going against the current.”
«Während des ersten Golfkriegs veranstaltete ich einen Workshop in der Galerie Mladych, und da waren ein paar Leute aus Westberlin. Sie waren total gegen Bush senior und alle Amerikaner, und ich sagte, das ist doch super, was hätten wir 1968 dafür gegeben, wenn hier mal einer den Russen und Bulgaren und Polen und Ungarn Einhalt geboten hätte. Und dann verflüchtigte sich die nachrevolutionäre Begeisterung, und man bemerkte, wie die Amerikaner selbst darüber recht ratlos waren… und dann ging es seinen logischen Weg – es wurde ein Kōan daraus. Menschen werden immer jemanden angreifen und sich verteidigen. Und wann wird das aufhören? Erst, wenn es keine Menschen mehr gibt.»
  Divus | Field Trip Thea...  
At the same time Manfred Linke introduces the leaders of the workshops: the Korean director Youn Taek Lee and the Swiss director Elias Perrig, the German dramatist Falk Richter, who’s a hit this year, and the Brazilian choreographer Rodolph Leoni, who’ll be my teacher for the next three weeks and I am glad.
Mluví velmi pomalu a já uvažuji o tom, jestli jenom proto, že jsou jeho projevu přítomní hlavně cizinci, ale později se ukáže, že to pravděpodobně souvisí jenom se samolibým zaposloucháváním se do vlastních přednášených slov. Současně s tím Manfred Linke představuje leadry workshopu; korejského režiséra Youn Taek Lee a švýcarského režiséra Eliase Perriga, německého dramatika Falka Richtera, který je hitem tohoto roku (ale zde nepřítomný) a brazilského choreografa Rodolpha Leoniho. V něm se setkávám se svým učitelem na tři týdny a jsem ráda, že jsem zvolila zrovna jeho. Moc toho nenamluví, ale hned na začátku se představí několika tanečními kroky a pohybovou kvalitou, které bychom pod jeho vedením měli dosáhnout "očištováním těla od takzvaného klišé a pravdivostí k vlastnímu tělu" (viz Rodolpho Leoni).
  Divus | What is a femin...  
When they hit, negative aspects of capitalist Western culture hit hard and fast across the former Eastern block. This was also the summer of Vít Klusák’s and Filip Remunda’s film Czech Dream which mercilessly exposed the new consumerism and language of advertising sweeping through the culture just then.
Wenn sie einschlagen, schlagen sie richtig ein, die negativen Aspekte der kapitalistischen Kultur des Westens. Sie verbreiten sich schnell im ehemaligen Ostblock. Das war auch der Sommer, in dem der Film Tschechischer Traum von Vít Klusák und Filip Remunda herauskam: Erbarmungslos deckte er das neue Konsumdenken und die Werbesprache auf, die damals gerade die Kultur überschwemmte. Vor und während dieser Entwicklung in Prag zu sein und sie als Ausländerin beobachten zu können, war für mich persönlich sehr nützlich. Die gleiche plötzliche Expansion von Konsumwahn und der begleitenden Werbung erlebte ich in den 80er Jahren als Jugendliche in Großbritannien. Doch damals war ich nicht in der Lage war, das zu hinterfragen. So gab es mir ein merkwürdiges Gefühl, diesen Prozess als erwachsene Frau noch einmal zu durchleben. Es war erfrischend, dieses Mal in der Lage zu sein, mit Shop Window darauf reagieren zu können. Wie stark das Projekt auf gewöhnliche tschechische Frauen wirkte, zeigt allein die Tatsache, dass die Frauenzeitschrift Elle in Folge der Eventkritik mehr Leserbriefe empfing als bei irgendeinem anderen Artikel, und daraufhin ein paar Monate später noch einen Artikel veröffentlichte. Als ein New Yorker Akademiker den Sinn des Projektes für eine „postfeministische“ Gesellschaft in Frage stellte, war ich sehr amüsiert.
  Divus | Everything Popu...  
Absurdly, the complete disappearance of economic barriers to distribution (offering a free download doesn’t cost more than the time to upload the file) hit the wallets of the “indies” first, stripping a substantial part of their income.
Hartnäckig hält sich die Legende, das Einkommen, zumindest noch für den Musiker, nicht jedoch für das Umfeld, stelle sich dann über Auftrittshonorare ein. Wie aber kommt man an Auftritte? Nun, Presse hilft. Nur hat sich deren Arbeitsweise den Produktionsbedingungen angepasst. Im Bereich Elektronik gilt: Da hat jemand seine ersten zwei Singles produziert, wird prompt durch die komplette Presse- und Clublandschaft gereicht und nach nur drei Monaten ersetzt. Mal ein Jahr Urlaub, eine längere Produktionsphase, Elternpause? Bei denen, die in den letzten drei Jahren hochgeschossen sind, werden zwei Wochen ohne Release als Karrierebruch wahrgenommen. Über Jahre begleitet werden nur Künstler, die vor der totalen Flut (also bis ca. 2005) ihre Karriere starten konnten. Oder diejenigen, die sich die Berichterstattung einfach kaufen können. Aber auch das funktioniert nicht immer, und nachhaltig auch nur mit mindestens fünfstelligen Budgets. Für alle anderen ist Musik meist nichts weiter als ein Ausflug in der Zeit zwischen Schule und irgendeinem regulären Job.
  Divus | What is a femin...  
When they hit, negative aspects of capitalist Western culture hit hard and fast across the former Eastern block. This was also the summer of Vít Klusák’s and Filip Remunda’s film Czech Dream which mercilessly exposed the new consumerism and language of advertising sweeping through the culture just then.
Wenn sie einschlagen, schlagen sie richtig ein, die negativen Aspekte der kapitalistischen Kultur des Westens. Sie verbreiten sich schnell im ehemaligen Ostblock. Das war auch der Sommer, in dem der Film Tschechischer Traum von Vít Klusák und Filip Remunda herauskam: Erbarmungslos deckte er das neue Konsumdenken und die Werbesprache auf, die damals gerade die Kultur überschwemmte. Vor und während dieser Entwicklung in Prag zu sein und sie als Ausländerin beobachten zu können, war für mich persönlich sehr nützlich. Die gleiche plötzliche Expansion von Konsumwahn und der begleitenden Werbung erlebte ich in den 80er Jahren als Jugendliche in Großbritannien. Doch damals war ich nicht in der Lage war, das zu hinterfragen. So gab es mir ein merkwürdiges Gefühl, diesen Prozess als erwachsene Frau noch einmal zu durchleben. Es war erfrischend, dieses Mal in der Lage zu sein, mit Shop Window darauf reagieren zu können. Wie stark das Projekt auf gewöhnliche tschechische Frauen wirkte, zeigt allein die Tatsache, dass die Frauenzeitschrift Elle in Folge der Eventkritik mehr Leserbriefe empfing als bei irgendeinem anderen Artikel, und daraufhin ein paar Monate später noch einen Artikel veröffentlichte. Als ein New Yorker Akademiker den Sinn des Projektes für eine „postfeministische“ Gesellschaft in Frage stellte, war ich sehr amüsiert.
  Divus | A Conference  
Although they completely drowned out Alan’s speech, I didn’t want to be impolite, so I kept on sitting. But Alan got up and started taking off his T-shirt. As he was moving around, he hit the microphone. He showed me his skinny body and strangely twisted it.
Myslím, že Alan už věděl, v čem je problém. Poslední přednášku sestavil z prostých rad vyřčených jednou větou nebo krátkým souvětím a s pochopením vůči mé osobě dělal pomlky, abych měl čas přebrat si, o čem je řeč. Celkově to znělo jako výtah nejpůsobivějších frází z psychologické příručky typu „Jak být šťastný, milovaný a mít úspěch v práci.“ Fráze za frází, díky bohu... frázím se vždy rozumí lépe než originálním myšlenkám. Zaplavil mne pocit vděčnosti. Už jsem nerozuměl jenom tehdy, když Alan užil nějakého archaického výrazu.
  Divus | Enwezor Puts On...  
New Yorker critic Peter Schjeldahl hit the nail on the head when he wrote in July: “Documenta 11 declares, in effect, that art is too powerful a force in the world to abide the hedonism of aesthetes and the punctiliousness of art scholars.”
S hedonismem to ovšem nebude v Kasselu tak špatné. Nápadná je totiž velkorysost, s jakou je výstava pojata. Zvláště je to patrné v obrovské hale bývalého pivovaru Binding-Brauerei, která místy připomínala spíše multiplex plný promítacích sálů se stupňovitým hledištěm a plátny ode zdi ke zdi (Isaac Julien, Steve McQueen). Ani menší videoprojekce však nebyly ochuzeny a probíhaly na plochých obrazovkách dokonale splývajících se stěnami (např. James Coleman). Samozřejmě nechyběly ani projekty využívající počítač s monitory z tekutých krystalů.
  Divus | UNAUTHORISED B...  
He actually ‘hit‘ the four museums in New York, including the Metropol-itan Museum and Natural History Museum, on the same day in March 2005, leaving a glass-encased beetle with missiles atta-ched to its fighter pilot wings in the latter, which went undetected for several days. Banksy told Reuters, “Obviously th-ey’ve got their eye a lot more on things leaving than things going in, which works in my favor. I imagine they’ll be doing stricter bag checks now.”
Sei es das Londoner Schablonengraffito mit einer Ratte, die die Worte “It’s not a race” malt, oder die Serie von Ratten, die er in Los Angeles – ebenfalls mit Schablonen – schuf, darunter eine auf der Melrose Avenue, die die Frage stellt “Where is Hollywood?”, oder schließlich die tote Ratte mit Sonnenbrille, die er im April 2004 im Natural History Museum hinterließ – das Thema Schädlinge taucht in Banksys Arbeiten bemerkenswert häufig auf. Seine Rattenmiliz sieht er als Metapher: “Es geht um Untergrundkultur, um die Dinge, die aus der Kanalisation hochkommen. Ich mag den Gedanken an hübsch ausgerüstetes Ungeziefer.” Zu der Tiervandalismus-Serie gehört auch der Einbruch in den Zoo von Bristol. “Wärter stinkt – öde, öde, öde” sprühte er im Käfig von Elefantin Wendy an die Wand, als Ausdruck ihrer 17 Jahre währenden Gefangenschaft. Im Pinguingehege des Londoner Zoos war zu lesen “Wir können keinen Fisch mehr sehen – wir wollen nach Hause”.
  Divus | Who`s the Man  
It seemed time to finally get some answers (and maybe put a face to) some of the provocative issues these corporate media activists have a knack for raising: this mysterious group has been accused of everything from corporate terrorism to contemporary art. They first hit the papers back in the early 1990s when they helped finance the great Barbie/GI Joe voice-chip swap, which resulted in gender disorientation for several hundred infants.
Současnému umění se naše práce prostě líbí. Někdy se zalíbí kurátorům a uměleckým institucím a vnímají ji jako umělecký výraz. Samozřejmě, že to je umělecký výraz, jako ostatně mnoho dalších věcí, třeba flamenco nebo jazz. To všechno je umění, všechno se snaží něco sdělit a něco vytvořit, vždy obsahuje také nějaké sociální poselství. Problém je, že se umění nedefinuje dostatečně široce. Sice nás zahrnují pod umění, ale nezahrnují do něj třeba flamenco a jazz, které tam také patří. Nezahrnují graffiti, a když, tak minimálně. Mnohá graffiti mají ovšem stejný nárok na statut umění jako cokoli v muzeích. Sociální hnutí jsou přece také uměním: takový protest v Seattlu. Také hnutí, která z toho vycházejí, mají být považována za umění a měla by získávat umělecké granty. Muzea a umělecké instituce by svoje rozpočty měly použít na podporu podobného sociálního umění, protože je to skutečně to nejzajímavější z kreativního života. To, co se v těchto společenských skupinách a u aktivistů tvoří, je nejzajímavější estetický produkt na naší planetě. Je nejzajímavější také z pohledu teoretického, intelektuálního. Rozpočty muzeí by proto měly směřovat k tomuto druhu umění, problém je ovšem v tom, že my se jim nevejdeme do jejich škatulek. Rádi bychom, kdyby se definice umění rozšířila, protože to by nám poskytlo jistý typ zastřešení a v neposlední řadě také uznání a peníze.
  Divus | Lady in Red  
Is she dancing or weaving along? Falling, getting dirty, theatrical gestures, poses, stopping cars in the gate, sometimes almost getting hit by them. It’s physically unpleasant to watch this, to passively participate in it, to be one of the observing crowd.
Dáma v červeném se pohybuje právě tady. Tančí, nebo povlává? Padá, špiní se, činí teatrální gesta, pózy, zastavuje auta v bráně (někdy jen taktak, že ji nesrazí). Je fyzicky nepříjemné to sledovat, pasivně se na tom podílet, být jedním z pozorujícího davu. Když chce někdo odejít, nedovolí mu to. Je až fyzicky nepříjemné, když hovoří s řidiči, vstupuje do soukromých zahrad, dveří. Něco lidem vysvětluje... Smutné. Nesnesitelné. A navíc už to není žádná dívenka. Je to žena oblečená do světle červené v místech, kde jsou všechny barvy poničeny politickými významy. Rudá - komunisté, oranžová - unionisté, zelená - republikáni… V kraji, kde si malby na obou stranách zdi přivlastňují hermetické symboly pro politické účely. Kde se každá strana identifikuje s opačnou stranou izraelsko-palestinského konfliktu. Unionisté (protestanti) s židovskou stranou; republikáni (katolíci) s palestinskou. Červená látka, bílá vlajka. Proč bílá? Mír, vzdávání se? Nic není jen samo sebou. Vše má ještě nějaký další význam. I toto esteticky bohaté, vizuálně krásné představení odhaluje pod vnějším půvabem nánosy bídy. Lidství oddělené od pohlaví. Hlavní aktérka tu reprezentuje jen lidské vědomí, které hraje ženu. Symbol ženy, podle levného, falešného, ale v tuto chvíli jediného dostupného scénáře. Je to nesnesitelné, ale fascinující. Zážitek, který si přejete zapomenout, ale nemůžete.
  Divus | The Oldest Fire...  
He directs his irony toward himself and is open about his own aspirations for self-realization. He hits at the world of record-breaking and unheard-of art so hard that it becomes a record itself. For the Hit gallery in Bratislava he tapes bread together and attaches it to the wall to make the longest baguette you have ever seen.
Janek Simon studierte nicht die Kunst, sondern Soziologie und Psychologie. Und wenn er sich heute der Kunst widmet, untersucht er Charaktereigenschaften, die wir uns manchmal ungern zugeben, den Ruhmehrgeiz, aber auch die unerhebliche Ikone der „Individualität“. Er gehört zu der Generation jünger Künstler, die sehr gut wahrnehmen, wie man konkrete, lokale Realien nutzen kann, mittels denen sie allgemeinere Verhaltensmuster, nach denen wir handeln und die uns beeinflussen, entdeckt werden können. Seine ironische Stellung bezieht er jedoch nur auf sich selbst und sein eigenes Sehnen nach Selbstpräsentation zeigt er offen. Die Welt des Rekordhaften und des Einzigdastehenden in der Kunst pointiert er soweit, dass er seinen eigenen Rekord schafft. In der Pressburger Galerie Hit montierte er mit Klebeband Gebäck zusammen und befestigte an der Wand das längste Baguette, das jemals zu sehen war.
  Divus | The Disney Synd...  
Facing the great confusion and complexity of the world, a tendency to sensuous perception of the world is ever expanding - everything is to be tasted, things are shaken with to find out what sound they make, or hit to find out their resistance.
Douglas Coupland charakterizuje ve své knize „Life after God“ současnou generaci jako první generaci, která vyrůstala bez víry. Příznačné pro tuto „generaci po Bohovi“ je její smyslové vnímání skutečnosti. Její zkušenost není podložena strukturní znalostí světa, historie a kultury, ale opírá se o chuťovou, hmatovou, čichovou a zvukovou rezonanci této znalosti. Tváří v tvář obrovské zmatenosti a komplexnosti světa se rozpíná tendence smyslového vnímání reality - vše se ochutnává, třese se věcmi naslouchajíce, jaké zvuky vydávají, bouchá se do nich na vyzkoušení jejich odolnosti. Tato „fyzická“ úroveň přístupu ke světu se odráží i v „designu po Bohu“, se zvyšujícím se užitím plastických hmot napodobujících barevné, elastické, semitransparentní želé. V této estetické kategorii vznikají návrhy a design Philippa Starcka a skupiny King Kong (Stefano Giovannoni a GuidoVenturini), kteří produkují příjemné high-touch (hi-hmat) předměty, a z nejnovějších pak holandská skupina Droog Design, která ochutnává a kouše do svých produktů, strkají si prsty do nosu, uší,očí a pupků, zatímco Landesmuzeum v Linci kataloguje předměty a objekty podle jejich smyslové korespondence. Kam asi zařadí tradiční japonské superrealistické repliky jídel „bento“ z umělých, gumovitých hmot, které jsou k vidění za okny skoro každé japonské restaurace?
Arrow 1 2 3 4 5