|
|
Na primer, večina držav članic je kot preventivni pristop uporabila izobraževanje o osebnih in družbenih spretnostih v šolah. Obravnavane so bile teme odločanja, spopadanja s težavami, postavljanja ciljev in oblikovanje samozavesti, komuniciranja in izkazovanja sočutja.
|
|
|
For instance, most Member States have implemented personal and social skills training in schools as a prevention approach. Topics covered include decision-making, coping, goal-setting and assertiveness, communicating and showing empathy. This evidence-based technique, which is derived from social learning theories (35), seems now to be an important methodology in most Member States, even in countries where programme-based approaches do not exist (France, Luxembourg and Sweden) (Table 2). Estonia reports the widespread use of a book that teaches social skills.
|
|
|
La plupart des États membres ont, par exemple, adopté une approche de prévention prenant la forme d'une formation aux aptitudes personnelles et sociales en milieu scolaire. Les sujets abordés comprennent la prise de décision, le contrôle de soi, la fixation d'objectifs et l'assertivité, la communication et la manifestation d'empathie. Cette technique fondée sur l'expérience, qui s'inspire des théories de l'apprentissage social (35), semble être devenue une méthodologie importante dans la plupart des États membres, même dans des pays où l'approche programmatique n'existe pas (France, Luxembourg et Suède) (Tableau 2). L'Estonie signale la diffusion à grande échelle d'un livre sur les aptitudes sociales.
|
|
|
Beispielsweise haben die meisten Mitgliedstaaten im Rahmen ihres Präventionskonzepts Schulungen zur Förderung der persönlichen und sozialen Kompetenz an Schulen eingeführt. Behandelt wurden hierbei unter anderem die Themen Entscheidungsfindung, Problembewältigung, Festlegung von Zielen, Selbstbehauptung, Kommunikation und Empathie. Dieses evidenzbasierte Verfahren, das aus der sozialen Lerntheorie (35) stammt, stellt nun offenbar in den meisten Mitgliedstaaten eine wichtige Methodik dar, selbst in den Ländern, in denen keine programmbasierten Ansätze verfolgt werden (Frankreich, Luxemburg und Schweden) (Tabelle 2). Estland berichtet über den weit verbreiteten Einsatz eines Buches, das soziale Kompetenz vermitteln soll.
|
|
|
Por ejemplo, la mayoría de Estados miembros han aplicado programas de desarrollo de capacidades sociales y personales en las escuelas como enfoque preventivo. Los temas tratados en estos programas escolares incluyen tomar decisiones, hacer frente a situaciones, marcarse objetivos, así como la reafirmación personal, la comunicación y la afectividad. Esta técnica factual, que deriva de teorías de aprendizaje social (35), parece ser actualmente una metodología importante en la mayoría de Estados miembros, incluso en países donde no existen enfoques basados en programas (Francia, Luxemburgo y Suecia) (cuadro 2). En Estonia está muy extendido el uso de un libro que enseña habilidades sociales.
|
|
|
Per esempio, la maggior parte degli Stati membri, nell’ambito di un approccio preventivo, ha organizzato nelle scuole attività formative per favorire lo sviluppo individuale e delle competenze sociali. Tra gli argomenti trattati vi sono: il processo decisionale, le strategie di coping (vale a dire metodi per fronteggiare situazioni stressanti), le strategie di fissazione degli obiettivi e di affermazione personale, le tecniche di comunicazione e di manifestazione di empatia. Questa tecnica basata sull’esperienza, che deriva dalle teorie sull’apprendimento sociale (35), sembra essere oggi un’importante metodologia nella maggior parte degli Stati membri, persino nei paesi dove non esistono approcci di tipo programmatico (Francia, Lussemburgo e Svezia) (Tabella 2). L’Estonia informa in merito all’esistenza di un libro che viene usato diffusamente per insegnare le competenze sociali.
|
|
|
Por exemplo, a maioria dos Estados-Membros implementaram a formação em matéria de competências pessoais e sociais nas escolas como abordagem de prevenção. Entre os temas abordados, inclui-se a tomada de decisões, a capacidade de enfrentar as situações, o estabelecimento de objectivos e a assertividade, a comunicação e a manifestação de empatia. Esta técnica fundamentada em provas e que deriva das teorias de aprendizagem social (35), parece já ser uma metodologia importante na maioria dos Estados-Membros, mesmo em países onde não existem abordagens baseadas em programas (França, Luxemburgo e Suécia) (Quadro 2). A Estónia refere a ampla utilização de um livro que ensina competências sociais.
|
|
|
Για παράδειγμα, τα περισσότερα κράτη μέλη υλοποιούν στα σχολεία, ως προσέγγιση για την πρόληψη των ναρκωτικών, προγράμματα προσωπικών και κοινωνικών δεξιοτήτων. Στα θέματα που εξετάζονται περιλαμβάνονται η λήψη αποφάσεων, η αντιμετώπιση καταστάσεων, η θέσπιση στόχων και η αυτοεπιβολή, η επικοινωνία και η επίδειξη κατανόησης. Η τεχνική αυτή, η οποία βασίζεται σε τεκμηριωμένα στοιχεία και απορρέει από τις θεωρίες της κοινωνικής μάθησης (35), φαίνεται να αποτελεί πλέον σημαντική μέθοδο στα περισσότερα κράτη μέλη, ακόμη και σε χώρες στις οποίες δεν υπάρχουν προσεγγίσεις πρόληψης στο πλαίσιο προγραμμάτων (Γαλλία, Λουξεμβούργο και Σουηδία) (πίνακας 2). Στην Εσθονία αναφέρεται η ευρύτατη χρήση ενός βιβλίου διδασκαλίας κοινωνικών δεξιοτήτων.
|
|
|
De meeste lidstaten bieden als preventieve actie een cursus persoonlijke en sociale vaardigheden in scholen. Tot de onderwerpen die tijdens die training aan de orde komen, behoren besluitvorming, het weerstand kunnen bieden aan verleidingen, het stellen van doelen en assertiviteit, communicatie en inlevingsvermogen. Deze concrete techniek, afgeleid van theorieën over sociaal leren (35), lijkt nu in de meeste lidstaten als een belangrijke methodologie voor preventie gebruikt te worden, zelfs in landen waar een programmatische aanpak ontbreekt (Frankrijk, Luxemburg en Zweden) (tabel 2). Estland meldt een grootschalige verspreiding van een boek over het aanleren van sociale vaardigheden.
|
|
|
Většina členských států například zavedla ve školách jako preventivní přístup nácvik osobních a sociálních dovedností. Jeho součástí jsou témata, jako je rozhodování, zvládání situací, stanovení cílů a asertivita, komunikace a projevení empatie. V současné době se zdá, že tato technika založená na důkazech, jež vychází z teorií sociálního učení (35), je důležitou metodikou ve většině členských států, a to včetně zemí, kde přístup na bázi programu neexistuje (Francie, Lucembursko a Švédsko) (tabulka 2). Estonsko uvádí široké použití knihy, která učí sociálním dovednostem.
|
|
|
F.eks. har de fleste medlemsstater som en forebyggelsesindsats indført træning i personlige og sociale færdigheder på skolerne. Blandt emnerne indgår beslutningstagning, evnen til at kunne klare sig, målsætning og selvhævdelse, kommunikation og evne til at vise empati. Denne evidensbaserede teknik, som stammer fra sociale læringsteorier (35), synes nu at være en vigtig metode i de fleste medlemsstater, selv i lande, hvor der ikke findes programbaserede tilgange (Frankrig, Luxembourg og Sverige) (tabel 2). Estland melder om udbredt anvendelse af en undervisningsbog om sociale færdigheder.
|
|
|
Näiteks antakse enamikus liikmesriikides ennetustegevuse raames koolides isiklike ja sotsiaalsete oskuste alast väljaõpet. Käsitletavate teemade hulka kuuluvad otsuste tegemine, toimetulek, eesmärkide seadmine ja enesekindlus, suhtlemine ja empaatia väljendamine. Sellist faktidel põhinevat tehnikat, mis on tuletatud sotsiaalsetest õppimisteooriatest (35), peetakse nüüd oluliseks meetodiks enamikus liikmesriikides, isegi riikides, kus puudub programmipõhine lähenemine (Prantsusmaa, Luksemburg ja Rootsi) (tabel 2). Eesti teatab sotsiaalseid oskusi käsitleva õpiku laialdasest kasutamisest.
|
|
|
Useimmat jäsenvaltiot ovat käynnistäneet kouluissa henkilökohtaisten ja sosiaalisten taitojen koulutuksen osana ehkäisevää huumetyötä. Koulutuksessa käsitellään muun muassa päätöksentekoa, selviytymistä, tavoitteiden asettamista ja itsevarmuutta sekä myötätunnon osoittamista ja välittämistä. Tämä näyttöön pohjautuva tekniikka, joka on johdettu sosiaalisen oppimisen teorioista (35), vaikuttaa olevan nykyään tärkeä menetelmä useimmissa jäsenvaltioissa, jopa sellaisissa, joissa ei noudateta ohjelmapohjaista lähestymistapaa (Ranskassa, Luxemburgissa ja Ruotsissa) (taulukko 2). Virossa on laajalti käytössä kirja, jossa opetetaan sosiaalisia taitoja.
|
|
|
A legtöbb tagállam például a prevenciós megoldás részeként az iskolákban bevezette a személyes és társas készségek képzést. Az ebbe tartozó témák között szerepel a döntéshozatal, a problémamegoldás, a célok kitűzése és az öntudatosság, az empátia kifejezése és közlése. Ez a bizonyítottan hatékony technika, amelyet társadalmi tanulási elméletekből vezettek le(35), mára a legtöbb tagállamban fontos módszertanná vált, még azokban az országokban is, ahol program alapú megoldások nem léteznek (Franciaország, Luxemburg és Svédország) (Table 2). Észtország is beszámolt egy társas készségeket tanító könyv széles körű használatáról.
|
|
|
For eksempel har de fleste medlemsstatene gjennomført opplæring i personlige og sosiale ferdigheter i skolene som en forebyggende metode. Blant emnene som dekkes er beslutningstaking, mestring, målsetting og selvhevdelse, kommunikasjon og det å vise empati. Denne evidensbaserte teknikken, som er hentet fra sosiale læringsteorier (35), synes nå å være en viktig metode i de fleste medlemsstatene, selv i land som ikke har programbaserte tilnærmingsmåter (Frankrike, Luxemburg og Sverige) (tabell 2). Estland oppgir utbredt bruk av en bok som gir opplæring i sosiale ferdigheter.
|
|
|
Przykładowo, większość Państw Członkowskich wprowadziła jako podejście zapobiegawcze treningi szkolne w dziedzinie umiejętności personalnych i społecznych. Ich tematyka obejmuje podejmowanie decyzji, umiejętność radzenia sobie, wyznaczanie celów i asertywność, komunikowanie się i wyrażanie empatii. Ta technika doświadczeniowa, która wywodzi się z teorii społecznego uczenia się (35), wydaje się być istotnym elementem metodologii w większości Państw Członkowskich, nawet tam, gdzie nie istnieje podejście programowe (Francja, Luksemburg i Szwecja) (Tabela 2). Z kolei Estonia wskazuje na szerokie wykorzystanie podręcznika z zakresu nauczania umiejętności społecznych.
|
|
|
De exemplu, majoritatea statelor membre au introdus în şcoli programe de însuşire a unor abilităţi personale şi sociale ca abordare preventivă. Printre subiectele acoperite se numără luarea deciziilor, adaptarea, stabilirea de obiective şi afirmarea sinelui, comunicare şi manifestarea empatiei. Această tehnică bazată pe evidenţe, derivată din teoriile învăţării sociale (35), este considerată în prezent o metodologie importantă în majoritatea statelor membre, chiar şi în ţările în care nu există abordări bazate pe programe (Franţa, Luxemburg şi Suedia) (Tabelul 2). Estonia a raportat utilizarea pe scară largă a unei cărţi destinate însuşirii abilităţilor sociale.
|
|
|
Napríklad väčšina členských štátov zaviedla ako preventívne opatrenie na školách nácvik osobných a spoločenských zručností. Medzi jeho témy patrí rozhodovanie, riešenie problémov, určovanie cieľov a asertivita, komunikácia a empatia. Táto technika založená na dôkazoch, ktorá je odvodená z teórií sociálneho učenia (35), sa v súčasnosti javí ako dôležitá metodika vo väčšine členských štátov, dokonca aj v krajinách, v ktorých neexistujú programové prístupy (Francúzsko, Luxembursko a Švédsko) (tabuľka 2). Estónsko informuje o rozšírenom používaní knihy, podľa ktorej sa vyučujú spoločenské zručnosti.
|
|
|
De flesta medlemsstater har till exempel som en preventiv åtgärd infört kurser i personlig och social utveckling i skolor. Kurserna handlar om sådant som att kunna fatta beslut, hantera svåra situationer, sätta upp mål, stå på sig, kommunicera och visa empati. Denna evidensbaserade teknik, som har hämtats från sociala inlärningsteorier(35), verkar numera vara en viktig metod i de flesta medlemsstater, även i länder där programbaserade metoder inte existerar (Frankrike, Luxemburg och Sverige) (tabell 2). Estland rapporterar att en bok om sociala färdigheter används i mycket stor omfattning.
|
