|
|
Depois de um cliente ter entornado uma garrafa de vinho sobre uma toalha, voltou para o seu laboratório convencido que descobriria um modo de aplicar uma película transparente à toalha, tornando-a impermeável. Fez a pesquisa com diferentes materiais e eventualmente aplicou líquido pegajoso à toalha.
|
|
|
Η ιδέα του σελοφάν , του πιο καθαρού πλαστικού περιβλήματος, βγήκε από το μυαλό του Ελβετού μηχανικού υφασμάτων του Jacques Brandenberger ενώ καθόταν σε ένα εστιατόριο. Όταν είδε έναν πελάτη να ρίχνει το μπουκάλι του κρασιού και να λερώνει το τραπεζομάντιλο, γύρισε στο εργαστήριό του πεπεισμένος ότι θα έβρισκε τρόπο να εφαρμόσει μια καθαρή μεμβράνη στο ύφασμα , ώστε να γίνει αδιάβροχο. Το πείραμα απέτυχε καθώς το ύφασμα έγινε δύσκαμπτο και εύθραυστό. Ο Brandenberger όμως παρατήρησε ότι περίβλημα μετατράπηκε σε μια διαφανή μεμβράνη που μπορούσε να έχει άλλες εφαρμογές. Ως το 1908 ανέπτυξε μια μηχανή που μπορούσε να παράγει διαφανή φύλλα βισκόζη τα οποία έδωσε στο εμπόριο ως σελοφάν.
|
|
|
Het idee van cellofaan, het populairste doorzichtige plastic verpakkingmateriaal, kwam op bij de Zwitserse textielingenieur Jacques Brandenberger toen hij in een restaurant zat. Nadat een van de gasten een fles wijn over het tafellaken had omgegooid, ging hij terug naar zijn laboratorium in de overtuiging dat hij een manier zou ontdekken om een helder laagje op doek aan te brengen, waardoor het waterdicht zou worden. Hij deed onderzoek met verschillende materialen en bracht uiteindelijk vloeibare viscose op doek aan. Het experiment mislukte, want het doek werd te stijf en breekbaar. Brandenberger merkte echter dat de laag eraf kwam in een doorzichtige folie, waarvoor misschien wel andere toepassingen bedacht konden worden. Tegen 1908 ontwikkelde hij een machine die vellen doorzichtig viscose kon produceren, die hij als cellofaan op de markt bracht.
|
|
|
Идеята за целофана, най-популярната прозрачна опаковка, осенила швейцарския текстилен инженер Жак Бранденбергер докато си седял в ресторанта. След като един клиент разлял бутилка вино върху покривката, той се върнал в лабоораторията си, убеден, че ще открие начин да наложи прозрачен филм върху тъкани, който да ги прави водоустойчиви. Той провел изследвания с различни материи и накрая наложил тъкан с течна вискоза. Експериментът пропаднал, тъй като материята се оказала прекалено твърда и чуплива. Все пак Брандербергер отбелязал, че покритието се бели във вид на прозрачен филм, който би могъл да има други приложения. През 1908 година той конструирал машина за производство на прозрачни вискозни листове, които той обозначил с името целофан.
|
|
|
Nápad vyrobit celofán, dnes nejoblíbenější průhledný plastový obal, dostal švýcarský textilní inženýr Jacques Brandenberger, když seděl v restauraci. Pozoroval hosta, který polil ubrus vínem, a poté se vrátil do své laboratoře s rozhodnutím přijít na způsob, jak na textilii aplikovat průhlednou folii a ochránit ji tak před poškozením tekutinou. Zkoumal různé materiály a nakonec na látku aplikoval tekutou viskosu. Pokud příliš úspěšný nebyl, neboť takto potažená tkanina byla příliš tuhá a lámala se. Brandenberger si však všiml, že z povrchu se odlupuje průhledná folie, která by mohla být využita pro jiné účely. V roce 1908 představil stroj na výrobu průhledné viskosové folie, kterou začal prodávat pod názvem celofán.
|
|
|
Idéen om cellofan, det mest populære klare plastikindpakningspapir, fik den schweiziske tekstilingeniør Jacques Brandenberger, da han sad på en restaurent. Efter en kunde spildte en flakse vin på dugen tog han tilbage til sit laboratorie overbevist om, at han ville opdage en måde at komme klar film på stof for at gøre det vandtæt. Han undersøgte forskellige slags materialer og påførte tilsidst flydende viscose på stof. Eksperimentet mislykkedes fordi stoffet blev for stift og skørt. Imidlertid så Brandenberger at overfladen kunne skrælles af i en gennemsigtig film, der måske kunne bruges til andre ting. I 1908 udviklede han en maskine, der kunne producere gennemsigtige viscose stykker, som han kladte cellofan.
|
|
|
Populaarseima läbipaistva pakkematerjali ehk tsellofaani idee turgatas Šveitsi tekstiiliteadlasele Jacques Brandenbergerile, kui ta parasjagu restoranis istus. Pärast seda, kui üks restorani külastajatest ajas laualinale pudeli veini, suundus ta oma laborisse veendumusega, et avastab mooduse läbipaistva kile riidele kandmiseks, muutes viimase seeläbi veekindlaks. Ta katsetas erinevate materjalidega, kuid lõpuks lisas riidele vedelat viskoosi. Katse nurjus, sest riie muutus liiga jäigaks ja hapraks. Brandenberger pani aga tähele, et kihti oli võimalik läbipaistva kilena eemaldada ning muudel otstarvetel rakendada. 1908. aastaks töötas ta välja masina, millega oli võimalik toota läbipaistvaid viskooslehti, mida ta turustas tsellofaani nime all.
|
|
|
Ajatus sellofaanista, suosituimmasta muovikelmusta, tuli sveitsiläiselle tekstiili-insinöörille Jacques Brandenbergerille hänen istuessaan ravintolassa. Erään asiakkaan kaadettua viinipullon pöytäliinalle Brandenberger meni laboratorioonsa vakuuttuneena siitä, että keksisi keinon pinnoittaa kankaan läpinäkyvällä kerroksella, niin että se olisi vesitiivis. Hän kokeili erilaisia materiaaleja ja päätyi lopulta nestemäiseen viskoosiin. Kokeilu epäonnistui, sillä kankaasta tuli liian jäykkää ja haurasta. Brandenberger huomasi kuitenkin, että pinnoite kuoriutui irti kankaasta läpinäkyvänä kelmuna, jolla saattoi olla muita käyttötarkoituksia. Vuoteen 1908 mennessä hän kehitti läpinäkyvää viskoosikelmua tuottavan koneen, ja markkinoi kelmua sellofaanin nimellä.
|
|
|
A celofánnak, a legnépszerűbb műanyag csomagolóanyagnak az ötlete egy svájci textilmérnöknek, Jacques Brandenbergernek a fejéből pattant ki miközben egy étteremben üldögélt. Miután egy vendég kiöntött egy üveg bort az asztalterítőre, laboratóriumába azzal az eltökélt szándékkal tért vissza, hogy az abroszt egy átlátszó bevonattal vízállóvá teszi. Különböző anyagokkal kísérletezett, és végül átlátszó viszkózát használt. Nem vált be az eredmény, mivel az anyag merev és törékeny lett. Brandenberger ugyanakkor felismerte, hogy a levált, átlátszó rétegnek más funkciója is lehet. 1908-ra kifejlesztett egy olyan gépet, mely átlátszó viszkóz lapokat gyártott, ezeket celofánnak nevezte el.
|
|
|
Idėja sukurti celofaną- populiariausią plastmasinę vyniojamą medžiagą – gimė Šveicarų tekstilės inžinieriui Jacques Brandenberger lankantis restorane. Kai lankytojas išpylė vyną ant staltiesės, jis grįžo į laboratoriją įsitikinęs, kad suras būdą, kaip skaidrę plėvelę priklijuoti prie audeklo, kad pastarasis taptų neperšlampamas. Jis atliko bandymus su įvairiomis medžiagomis ir pagaliau audinį padengė skysta viskoze. Eksperimentas nepavyko, nes audinys sukietėjo ir ėmė lūžinėti. Tačiau Brandenberge pastebėjo, kad ši danga lupasi ir gaunamą permatomą plėvelę galima pritaikyti kitur. Iki 1908m. jis sukūrė įrenginį, gaminantį permatomas viskozės plėveles, kurias jis pavadino celofanu.
|
|
|
Ideea de celofan, cel mai popular ambalaj din material plastic transparent, i-a venit inginerului textilist elveţian Jacques Brandenberger atunci când lua masa într-un restaurant. După ce un client a vărsat o sticlă de vin pe faţa de masă, s-a întors în laborator convins că va descoperi o modalitate de a aplica o folie transparentă pe pânză, astfel încât să devină impermeabilă. A experimentat cu diferite substanţe, iar într-un final a folosit viscoză. Experimentul a fost un eşec deoarece pânza devenea prea rigidă şi casantă. Totuşi, Brandenberger a observat că stratul de viscoză se exfolia într-o folie transparentă, care putea fi folosită în alte aplicaţii. În 1908, a creat un utilaj de producere a viscozei transparente, pe care a comercializat-o sub numele de „celofan”.
|
|
|
Nápad s celofánom, najobľúbenejším priehľadným umelohmotným obalovým materiálom, dostal švajčiarsky textilný inžinier Jacques Brandenberger, keď sedel v reštaurácii. Po tom, čo videl, ako jeden zákazník rozlial fľašu vína na obrus, vrátil sa do svojho laboratória v presvedčení, že objaví spôsob ako naniesť priehľadnú vrstvu na látku, ktorá by sa takto stala nepremokavou. Počas svojho výskumu preveril rôzne materiály až nakoniec sa rozhodol naniesť tekutú viskózu na látku. Tento pokus zlyhal vzhľadom na to, že látka veľmi stuhla a začala sa lámať. Brandenberg si však všimol, že tento povlak sa odlupoval v podobe priehľadného filmu, ktorý sa mohol využiť na rôzne iné spôsoby. Do roku 1908 sa mu podarilo vymyslieť stroj, ktorý dokázal vyrábať priehľadné viskózové vrstvy, ktoré dostali meno celofán.
|
|
|
Ideja o celofanu, najpriljubljenejšem prosojnem plastičnem papirju za ovijanje, se je švicarskemu tekstilnemu inženirju Jacquesu Brandenbergerju porodila medtem, ko je sedel v restavraciji. Zatem ko je ena izmed strank polila steklenico vina po prtu, je odšel nazaj v laboratorij, odločen, da bo odkril način za nanos prosojnega vodoodpornega filma na prte. Raziskoval je različne materiale in končno na prt nanesel tekočo viskozo. Eksperiment ni bil uspešen, saj je prt postal preveč trd in lomljiv. Brandenberger pa je opazil, da se je premaz lupil s prta kot transparenten film, ki bi ga lahko uporabili za kaj drugega. Do leta 1908 je razvil napravo za izdelovanje transparentnih viskoznih lističev, ki jih je poimenoval celofan.
|
|
|
Idén till cellofan, det populära genomskinliga förpackningsmaterialet, fick den schweiziske textilingenjören Jacques Brandenberger när han satt på en restaurant. Efter det att en gäst spillt ut en flaska vin på bordsduken gick ingenjören tillbaka till sitt laboratorium fast besluten att hitta ett sätt att fästa en genomskinlig skyddsfilm på tyg så att det blev vattentätt. Han genomförde undersökningen med olika material och till slut applicerade han flytande viskos på tyg. Experimentet misslyckades eftersom tyget blev för stelt och skört. Men Brandenberger la märke till att beläggningen gick att dra av som en genomskinlig hinna som kanske kunde ha andra användningsområden. 1908 utvecklade han en maskin som kunde producera genomskinliga viskosark som han marknadsförde som cellofan.
|
|
|
Ideja par celofānu, vispopulārāko tīro plastmasas iepakojumu, ienāca prātā Šveices tekstila nozares inženierim Jacques Brandenberger laikā, kad viņš atradās restorānā. Pēc tam, kad kāds viesis izlēja pudeli vīna uz galdautu, viņš devās uz savu laboratoriju, pārliecināts, ka būs atklājis veidu kā pielietot skaidru kārtu audumam, padarot to ūdensnecaurlaidīgu. Viņš vadīja izmeklējumu ar dažādiem materiāliem un visbeidzot pielietoja audumam šķidro viskozi. Eksperiments neizdevās, jo audums kļuva pārāk stīvs un trausls. Neskatoties uz to, Brandenberger ievēroja, ka pārklājums nonāca nost kā caurspīdīga kārta, kurai varēja būt citi pielietojumi. Līdz 1908. gadam viņš izgudroja mašīnu, kas varēja ražot caurspīdīgas viskozes sloksnes, kuras viņš pārdeva kā celofānu.
|
|
|
L-idea tas-selofejn, l-aktar prodott tal-kisi popolari, ġie f’moħħ l-inġinier tat-tessuti Żvizzeru Jacques Brandenberger meta kien bilqiegħda f’ristorant. Wara li klijent waqqa’ flixkun inbid fuq it-tvalja, huwa mar lura fil-laboratorju tiegħu konvint li seta’ jsib mod biex japplika kisja ċara lid-drapp, biex jagħmlu impermeabbli. Huwa wettaq riċerka b’materjali differenti u eventwalment applika l-viskoża likwida lid-drapp. L-esperiment ma rnexxiex għaliex id-drapp sar wisq wieqaf u fraġli. Brandenberger madankollu nnota li l-kisja kienet titqaxxar f’rita trasparenti li setgħet ikollha użi oħra. Sa l-1908 huwa żviluppa magna li setgħet tipproduċi folji ta’ viskoża trasparenti li huwa qiegħed fis-suq bħala selofejn.
|
