|
V jistém smyslu představuje tento protiklad celkem úspěšně Bez názvu (Untitled, 2003). Obrazy ukazují dveře s řetězem visícím kolem kliky. Sasnal poznamenal, že jej nezajímá vsazování interpretace do obrazu, ale potěšení diváka právě v mezeře interpretace, jež se užíváním protikladných stylů zvětšuje. Naneštěstí však má nestejnorodost Sasnalových obrazů a jejich velké množství jeden nepříjemný rys. Obvyklé a v jistém smyslu už passé popření modernistické zásady, že narušení jednotného stylu s sebou nese riziko, ve skutečnosti umožňuje umělci zakrýt a maskovat konkrétní typ selhání svého díla. Jistěže, jak zobrazení, tak materiály Sasnalových děl představují odraz společenského a politického kontextu jeho země – ten se ale zrcadlí mnohem příměji v ekonomickém zájmu umělce.
|