|
|
A partir do ano 2000, todavia, muitos Estados-Membros da UE têm comunicado um decréscimo do número de mortes relacionadas com o consumo de droga. Entre os Estados-Membros da UE-15 e a Noruega, o número total diminuiu de 8 930 em 2000 para 8 394 em 2001 (uma diminuição de 6%) e 7 122 casos em 2002 (153) (uma nova diminuição de 15%).
|
|
|
Since 2000, however, many EU countries have reported a decline in the numbers of drug-related deaths. Among the EU-15 Member States and Norway, the total number fell from 8 930 in 2000 to 8 394 in 2001 (a 6 % decrease) and 7 122 cases in 2002 (153) (a further 15 % decrease). Only 10 countries reported information for 2003, and so inferences for trends in the EU should be made with caution. However, on the basis of those 10 countries, a 5 % decrease was observed in 2003, or only one third of the decrease that occurred in 2002. Of the 10 countries supplying information for 2003, three reported increases, one reported no change, and six reported decreases, of which those in Greece (22 %) and Italy (17 %) could be considered significant (154). These developments should raise serious concerns, as it is possible that the factors responsible for the decline in drug-related deaths between 2000 and 2002 (a reduction of almost 20 %) were abrogated in 2003; this is particularly important as drug-related deaths are still at historically high levels – approximately the same as in the early 1990s (Figure 20).
|
|
|
Depuis 2000, cependant, de nombreux pays de l'UE font état d'un recul du nombre de décès liés à la drogue. Dans l'UE-15 et en Norvège, le nombre total de victimes est passé de 8 930 en 2000 à 8 394 en 2001 (baisse de 6 %) et à 7 122 décès en 2002 (153) (nouveau recul de 15 %). Dix pays seulement ont fourni des informations pour 2003 et il convient donc d'interpréter les tendances dans l'UE avec prudence. Cependant, sur la base des données relatives à ces dix pays, une baisse de 5 % a été observée en 2003, soit un tiers seulement de la diminution enregistrée en 2002. Sur les 10 pays ayant fourni des informations pour 2003, trois ont enregistré des augmentations, un n'a mentionné aucun changement et six ont fait état d'une réduction des décès, celle-ci pouvant être considérée comme significative en Grèce (22 %) et en Italie (17 %) (154). Cette évolution devrait susciter de vives inquiétudes, étant donné qu'il est possible que les facteurs responsables de la réduction du nombre des décès liés à la drogue entre 2000 et 2002 (un recul de près de 20 %) aient disparu en 2003. Cet élément revêt une importance particulière dans la mesure où les décès liés à la drogue se situent encore à des niveaux historiquement élevés, à peu près les mêmes qu'au début des années 1990 (graphique 20).
|
|
|
Seit dem Jahr 2000 meldeten jedoch zahlreiche EU-Länder einen Rückgang der drogenbedingten Todesfälle. In den EU-15-Mitgliedstaaten und Norwegen ist die Gesamtzahl von 8 930 im Jahr 2000 auf 8 394 im Jahr 2001 (ein Rückgang um 6 %) und auf 7 122 Fälle im Jahr 2002 (153) (ein Rückgang um weitere 15 %) gesunken. Da nur zehn Länder für 2003 Daten zur Verfügung gestellt haben, sollten nur vorsichtige Rückschlüsse auf Tendenzen in der EU gezogen werden. Auf der Basis dieser zehn Länder wurde jedoch 2003 ein Rückgang um 5 % festgestellt, was lediglich einem Drittel des 2002 verzeichneten Rückgangs entspricht. Von diesen zehn Ländern berichteten drei von einer Zunahme, eines von einer gleichbleibenden Zahl drogenbedingter Todesfälle und sechs von einem Rückgang, wobei die Abnahme in Griechenland (22 %) und Italien (17 %) als signifikant betrachtet werden kann (154). Diese Entwicklungen geben Anlass zu ernsthafter Besorgnis, da die für den Rückgang der drogenbedingten Todesfälle zwischen 2000 und 2002 (ein Rückgang um fast 20 %) verantwortlichen Faktoren möglicherweise 2003 keine Rolle mehr spielten. Dies ist umso wichtiger, als die Zahl der drogenbedingten Todesfälle weiterhin auf einem historisch hohen Niveau liegt und fast so hoch ist wie Anfang der 90er Jahre (Abbildung 20).
|
|
|
Sin embargo, desde 2000, muchos países de la UE han registrado un descenso del número de muertes asociadas al consumo de drogas. En los Quince y Noruega, la cifra total bajó de 8.930 en 2000 a 8.394 en 2001 (un descenso del 6 %), y a 7.122 casos en 2002 (153) (un descenso adicional del 15 %). Solamente 10 países suministraron información de 2003, por lo que las deducciones sobre las tendencias en la UE deberían realizarse con precaución. No obstante, tomando como referencia estos 10 países, en 2003 se observa un 5 % de descenso, o solamente una tercera parte del descenso registrado en 2002. De los 10 países que han facilitado información de 2003, tres observan incrementos, uno no observa cambio alguno y seis observan descensos, pudiendo considerarse significativos los de Grecia (22 %) e Italia (17 %) (154). Estas tendencias deben suscitar una inquietud seria, ya que es posible que los factores responsables del descenso del número de muertes asociadas a las drogas entre 2000 y 2002 (una reducción de casi un 20 %) desaparecieran en 2003; esto es especialmente importante porque las muertes por consumo de drogas todavía se sitúan a niveles históricamente elevados, aproximadamente los mismos que a principios de la década de 1990 (gráfico 20).
|
|
|
Dal 2000, tuttavia, molti paesi dell’UE segnalano una diminuzione del numero di decessi correlati al consumo di stupefacenti. Tra gli Stati dell’UE a 15 e la Norvegia il numero complessivo di casi è passato da 8 930 nel 2000 a 8 394 nel 2001 (diminuzione del 6%) e a 7 122 nel 2002 (153) (ulteriore calo del 15%). Soltanto 10 paesi hanno dato informazioni per il 2003; ne consegue che qualsiasi deduzione sull’andamento nell’UE deve essere fatta con una certa cautela. Tuttavia, sulla base dei dati forniti da questi 10 paesi, si osserva nel 2003 una diminuzione del 5% pari a solo un terzo del calo osservato nel 2002. Dei 10 Stati che hanno fatto pervenire informazioni per il 2003, tre hanno segnalato un aumento, uno un andamento statico e sei hanno riferito un calo, che potrebbe essere considerato significativo soprattutto per Grecia (22%) e Italia (17%) (154). Questi sviluppi destano inquietudine, ove si consideri che i fattori responsabili del declino dei decessi correlati al consumo di stupefacenti tra il 2000 e il 2002 (calo di circa il 20%) potrebbero essere venuti meno nel 2003; il dato è particolarmente importante perché questi decessi restano pur sempre a livelli storicamente alti, vale a dire a livelli perlopiù simili a quelli registrati all’inizio degli anni Novanta (Grafico 20).
|
|
|
Από το 2000, ωστόσο, πολλές χώρες της ΕΕ ανέφεραν μείωση του αριθμού των συνδεόμενων με τα ναρκωτικά θανάτων. Στα κράτη μέλη της ΕΕ των 15 και στη Νορβηγία, ο συνολικός αριθμός μειώθηκε από 8 930 περιπτώσεις το 2000 σε 8 394 το 2001 (μείωση 6 %) και 7 122 το 2002 (153) (περαιτέρω μείωση 15 %). Μόνον 10 χώρες ανέφεραν πληροφορίες για το 2003, επομένως τα συμπεράσματα για τις τάσεις στην ΕΕ πρέπει να διατυπώνονται με προσοχή. Ωστόσο, βάσει των στοιχείων των 10 αυτών χωρών, το 2003 παρατηρήθηκε μείωση 5 %, δηλαδή μόνον ένα τρίτο της μείωσης που καταγράφηκε το 2002. Από τις 10 χώρες που παρείχαν πληροφορίες για το 2003, τρεις ανέφεραν αυξήσεις, μία ανέφερε αμετάβλητη κατάσταση και έξι ανέφεραν μειώσεις, εκ των οποίων εκείνες της Ελλάδας (22 %) και της Ιταλίας (17 %) μπορούν να θεωρηθούν σημαντικές (154). Οι εξελίξεις αυτές πρέπει να δημιουργήσουν σοβαρό προβληματισμό, καθώς είναι πιθανό οι παράγοντες που ευθύνονταν για τη μείωση των συνδεόμενων με τα ναρκωτικά θανάτων στο διάστημα από το 2000 έως το 2002 (μείωση σχεδόν 20 %) να έπαυσαν να υπάρχουν το 2003· αυτό είναι ιδιαίτερα σημαντικό, καθώς οι συνδεόμενοι με τα ναρκωτικά θάνατοι παραμένουν σε ιστορικά υψηλά επίπεδα – περίπου στο ύψος των αρχών της δεκαετίας του 1990 (διάγραμμα 20).
|
|
|
Sinds 2000 rapporteren de meeste EU-landen echter een daling van het aantal drugsgerelateerde sterfgevallen. In de vijftien oude lidstaten en Noorwegen is het totale aantal gedaald van 8 930 in 2000 tot 8 394 in 2001 (een afname met 6%) en 7 122 sterfgevallen in 2002 (153) (een daling met nog eens 15%). Er is slechts voor tien landen informatie over 2003 beschikbaar, wat betekent dat er de nodige voorzichtigheid betracht moet worden bij het trekken van conclusies over trends in de EU. Op basis van die tien landen is er in 2003 sprake van een afname van 5%; dat is slechts een derde van de afname die in 2002 is geconstateerd. Van die tien landen rapporteren drie landen een stijging, meldt één land geen verandering en noteren zes landen een afname, waarvan die in Griekenland (22%) en Italië (17%) als significant kunnen worden beschouwd (154). Deze ontwikkeling is aanleiding voor grote bezorgdheid omdat de maatregelen die voor de daling van drugsgerelateerde sterfgevallen tussen 2000 en 2002 (een vermindering met 20%) hebben gezorgd, in 2003 mogelijk hun effectiviteit hebben verloren; dit is met name van belang omdat het aantal sterfgevallen ten gevolge van drugsgebruik zich nog steeds op een historisch hoog niveau bevindt - ongeveer op hetzelfde niveau als in het begin van de jaren negentig (figuur 20).
|
|
|
Od roku 2000 však mnohé země EU uváděly pokles v počtech úmrtí souvisejících s drogami. U členských států evropské patnáctky a Norska celkový počet klesl z 8 930 úmrtí v roce 2000 na 8 394 v roce 2001 (6 % pokles) a 7 122 případů v roce 2002 (153) (pokles o dalších 15 %). Pouze 10 zemí poskytlo informace za rok 2003, a pokud jde o trendy v EU, musí být tudíž závěry činěny s opatrností. Nicméně na základě údajů těchto 10 zemí byl v roce 2003 pozorován 5 % pokles anebo pouze třetinový pokles oproti poklesu v roce 2002. Z 10 zemí, které poskytly informace za rok 2003, uváděly 3 země vzestup, jedna nehlásila žádnou změnu a šest zemí uvádělo nižší hodnoty, z nichž bylo možné považovat za významný pokles v Řecku (22 %) a Itálii (17 %) (154). Tento vývoj by měl vyvolat vážné obavy, protože je možné, že faktory odpovědné za pokles úmrtí souvisejících s drogami v letech 2000–2002 (snížení o téměř 20 %) byly v roce 2003 zrušené. To je zvlášť důležité, jelikož úmrtí související s drogami jsou dosud na historicky vysokých úrovních – přibližně stejných jako na počátku 90. let 20. století (obr. 20).
|
|
|
Siden 2000 har mange EU-lande imidlertid meldt om et faldende antal narkotikarelaterede dødsfald. Blandt EU-15-medlemsstaterne og Norge faldt det samlede antal fra 8 930 i 2000 til 8 394 i 2001 (et fald på 6 %) og 7 122 tilfælde i 2002 (153) (et yderligere fald på 15 %). Kun ti lande har fremlagt oplysninger for 2003, hvorfor konklusioner vedrørende tendenserne i EU bør drages med forsigtighed. På grundlag af disse ti lande blev der imidlertid registreret et fald på 5 % i 2003, eller kun en tredjedel af faldet i 2002. Af de ti lande, der har fremlagt oplysninger for 2003, meldte tre lande om stigninger, ét land rapporterede ingen ændringer, mens seks lande meldte om fald, hvoraf faldene i Grækenland (22 %) og Italien (17 %) kunne anses for at være signifikante (154). Denne udvikling bør give anledning til alvorlig bekymring, da det er muligt, at de faktorer, der bidrog til faldet i antallet af narkotikarelaterede dødsfald mellem 2000 og 2002 (en reduktion på næsten 20 %), ikke længere forelå i 2003; dette er navnlig af betydning, eftersom antallet af narkotikarelaterede dødsfald stadig ligger på et historisk højt niveau – ca. det samme som i begyndelsen af 1990'erne (figur 20).
|
|
|
Alates 2000. aastast on paljud ELi liikmesriigid teatanud uimastitega seotud surmade arvu vähenemisest. EL-15 liikmesriikides ja Norras langes koguarv 8930 juhtumilt 2000. aastal 8394 juhtumile 2001. (6% vähenemine) ja 7122 juhtumile 2002. aastal (153) (veel 15% vähenemine). 2003. aasta kohta esitas andmeid ainult 10 riiki, nii et järeldusi ELi suundumuste kohta tuleb teha ettevaatusega. Nendes 10 riigis täheldati 2003. aastal 5%-list vähenemist, mis moodustas vaid kolmandiku 2002. aastal toimunud vähenemisest. 2003. aasta kohta teavet esitanud kümnest riigist kolm teatasid suurenemisest, ühe puhul muutusi ei esinenud ja kuus teatasid vähenemisest, mis oli märkimisväärne Kreekas (22%) ja Itaalias (17%) (154). Need arengud peaksid tekitama tõsist muret, sest on võimalik, et tegurid, mille tõttu toimus narkootikumidega seotud surmajuhtumite vähenemine ajavahemikul 2000–2002 (peaaegu 20%) kaotasid oma tähtsuse 2003. aastal; see on eriti oluline selle tõttu, et uimastitega seotud surmade arv on siiani kõigi aegade kõrgtaseme läheduses – ligikaudu sama kõrge kui 1990ndate aastate alguses (joonis 20).
|
|
|
Useat EU-maat ovat kuitenkin ilmoittaneet vuodesta 2000 lähtien huumekuolemien vähentyneen. EU:n 15 vanhan jäsenvaltion ja Norjan muodostamassa ryhmässä kokonaismäärä laski 8 930:stä 8 394:ään vuosina 2000–2001 (6 %:n lasku) ja vuonna 2002 tapausten määrä laski 7 122:een (153) (vielä 15 %:n lasku). Vain 10 maata toimitti tietoja vuodelta 2003, joten päätelmiä EU:n suuntauksista tulisi tehdä varoen. Kyseisten 10 maan toimittamien tietojen pohjalta voidaan kuitenkin todeta, että huumekuolemien määrä laski 5 prosenttia vuonna 2003, eli lasku on vain viidesosa siitä, joka todettiin vuonna 2002. Vuodelta 2003 tietoja toimittaneista 10 maasta kolme ilmoitti huumekuolemien lisääntyneen, yksi ilmoitti tilanteen pysyneen ennallaan ja kuusi ilmoitti määrän vähentyneen. Viimeksi mainituista lasku oli huomattavaa Kreikassa (22 %) ja Italiassa (17 %) (154). Nämä tiedot ovat huolestuttavia, sillä voi olla, että huumekuolemien vähentymiseen vuosina 2000–2002 (lähes 20 %:n väheneminen) vaikuttaneet tekijät väistyivät vuonna 2003. Erityisen tärkeäksi tämän tekee se, että huumekuolemat ovat historiallisesti tarkasteltuna edelleen korkealla tasolla – lähes samalla tasolla kuin 1990-luvun alussa (kaavio 20).
|
|
|
2000 óta azonban az EU sok országából a kábítószerrel összefüggő halálesetek számának csökkenéséről számoltak be. Az EU-15 tagállamaiban és Norvégiában az összesített szám a 2000-es 8930-ról 2001-re 8394-re esett vissza (6%-os csökkenés), majd 2002-ben tovább csökkent 7122 esetre(153) (további 15%-os csökkenés). 2003-ról csak 10 ország közölt adatokat, ezért az EU-ban érvényesülő tendenciákról csak óvatos következtetéseket vonhatunk le. A 10 ország adatai alapján azonban 2003-ban 5%-os csökkenést lehet megfigyelni, ami csak egyharmada a 2002-ben észlelt csökkenésnek. A 2003-ra vonatkozóan adatot szolgáltató 10 ország közül három növekedést jelentett, egyben nem történt változás, hatból pedig csökkenésről számoltak be; ezek közül a görögországit (22%) és az olaszországit (17%) lehetett jelentősnek tekinteni(154). Ezek a fejlemények komoly aggodalomra adnak okot, mivel előfordulhat, hogy a kábítószerrel összefüggő halálesetek 2000 és 2002 között történt csökkenéséért (közel 20%-os csökkenés) felelős tényezők 2003-ban megszűntek; ez különösen azért fontos, mert a kábítószerrel összefüggő halálesetek még mindig történetileg magas szinteken állnak, körülbelül az 1990-es évekkel megegyező szinten (Figure 20).
|
|
|
Etter 2000 har imidlertid mange EU-land rapportert om en nedgang i antallet narkotikarelaterte dødsfall. I EU-15 og Norge gikk det totale antallet ned fra 8 930 i 2000 til 8 394 i 2001 (en nedgang på 6 %) og 7 122 tilfeller i 2002 (153) (en ytterligere nedgang på 15 %). Ettersom bare 10 land la fram informasjon for 2003, bør man være varsom med å trekke slutninger med hensyn til trender i EU. I disse landene ble imidlertid en nedgang på 5 % observert i 2003, eller bare én tredel av nedgangen i 2002. Av de 10 landene som la fram informasjon for 2003, var det tre som oppga økninger, ett oppga ingen endring og seks oppga en nedgang, og blant disse kunne nedgangen i Hellas (22 %) og Italia (17 %) betraktes som signifikant (154). Disse tallene gir grunn til alvorlig bekymring, for det er mulig at noen faktorer som medførte en nedgang i antallet narkotikarelaterte dødsfall mellom 2000 og 2002 (en reduksjon på nærmere 20 %) endret seg i 2003, og dette er av særlig betydning ettersom antallet narkotikarelaterte dødsfall fremdeles er på historisk høye nivåer – omtrent på samme nivå som tidlig på 1990-tallet (figur 20).
|
|
|
Od 2000 roku wiele państw UE donosi jednak o spadku liczby zgonów związanych z zażywaniem narkotyków. W grupie 15 starych Państw Członkowskich i Norwegii całkowita liczba spadła z 8 930 w roku 2000 do 8 394 w roku 2001 (spadek o 6%) i do 7 122 przypadków w roku 2002 (153) (spadek o dalsze 15%). Jedynie 10 państw przekazało informacje za rok 2003, zatem wnioskowanie o trendach w UE powinno być przeprowadzane ostrożnie. Jednakże na podstawie danych z tych 10 państw zaobserwowano 5% spadek w 2003 roku czyli jedynie jedną trzecią wartości spadku odnotowanego w roku 2002. Z grupy dziesięciu państw, które dostarczyły dane za rok 2003, trzy doniosły o wzroście, jedno o braku zmian, a sześć o spadku, z czego spadki odnotowane w Grecji (22%) i we Włoszech (17%) mogą być uważane za znaczne (154). Taki rozwój sytuacji powinien być powodem do poważnego niepokoju, gdyż możliwe jest, że czynniki odpowiedzialne za obniżenie liczby zgonów związanych z zażywaniem narkotyków w latach 2000-2002 (spadek o prawie 20%) przestały oddziaływać w 2003 roku. Jest to niezmiernie ważne, ponieważ zgony związane z zażywaniem narkotyków nadal są na historycznie wysokich poziomach, podobnych do tych notowanych we wczesnych latach 90-tych (Wykres 20).
|
|
|
Cu toate acestea, începând din anul 2000, multe state membre ale Uniunii Europene au raportat o scădere a numărului de decese legate de consumul de droguri. În ceea ce priveşte statele membre ale Europei celor 15 şi Norvegia, numărul total de decese a scăzut de la 8 930 în 2000 la 8 394 în 2001 (o scădere de 6 %) şi la 7 122 de cazuri în 2002 (153) (o scădere suplimentară de 15 %). Numai 10 ţări au furnizat informaţii privind anul 2003, prin urmare concluziile privind tendinţele din Uniunea Europeană trebuie trase cu precauţie. Pe baza datelor din cele 10 ţări menţionate, în 2003 s-a constat însă o scădere cu 5 %, adică doar o treime din scăderea înregistrată în 2002. Dintre cele 10 ţări care au furnizat informaţii privind anul 2003, trei au raportat creşteri, una nu a raportat nici o schimbare, iar şase au raportat scăderi, dintre care cele înregistrate în Grecia (22 %) şi Italia (17 %) pot fi considerate semnificative (154). Aceste evoluţii ar trebuie să determine o preocupare serioasă, deoarece este posibil ca factorii care au determinat scăderea numărului de decese legate de consumul de droguri în intervalul 2000-2002 (o reducere de aproape 20 %) să fi fost abrogaţi în 2003; acest aspect este deosebit de important, având în vedere că decesele legate de consumul de droguri se situează în continuare la niveluri ridicate din punct de vedere istoric – aproximativ la fel ca la începutul anilor 1990 (Figura 20).
|
|
|
Od roku 2000 však viaceré krajiny EÚ uvádzajú klesajúce počty úmrtí súvisiacich s drogami. V členských štátoch EÚ-15 a Nórsku klesol celkový počet prípadov z 8 930 v roku 2000 na 8 394 v roku 2001 (pokles o 6 %) a 7 122 prípadov v roku 2002 (153) (ďalší 15 % pokles). Iba 10 krajín poskytlo informácie za rok 2003, a preto treba brať závery o trendoch v EÚ s rezervou. Z údajov týchto 10 krajín však vyplýva v roku 2003 pokles 5 % alebo len tretinový pokles oproti roku 2002. Z 10 krajín, ktoré poskytli informácie za rok 2003, tri uviedli prírastky, jedna nezmenený stav a zo šiestich, ktoré uvádzali pokles, možno za významný považovať pokles v Grécku (22 %) a Taliansku (17 %) (154). Tento vývoj by mal budiť vážne obavy, pretože je možné, že faktory, ktoré zapríčinili pokles počtu úmrtí v súvislosti s drogami v rokoch 2000 až 2002 (zníženie takmer o 20 %), boli v roku 2003 zrušené; toto je obzvlášť dôležité, pretože úmrtia súvisiace s drogami sú stále na historicky vysokých úrovniach – približne na tej istej úrovni ako začiatkom deväťdesiatych rokov (obrázok 20).
|
|
|
Vendar od leta 2000 mnoge države EU poročajo o upadu števila z drogo povezanih smrtnih primerov. Med državami članicami EU-15 in Norveško je skupno število leta 2000 padlo z 8930 na 8394 leta 2001 (6-odstotni upad) in 7122 primerov leta 2002 (153) (dodatni 15-odstotni upad). Za leto 2003 je informacije sporočilo samo deset držav, zato je treba kakršne koli sklepne ugotovitve glede trendov v EU sprejeti previdno. Vendar je bilo na podlagi tistih desetih držav leta 2003 opazen 5-odstotni upad ali samo ena tretjina upada iz leta 2002. Od desetih držav, ki so poslale podatke za leto 2003, so tri poročale o porastu, ena o nobeni spremembi ter šest o upadu, pri čemer je izrazitejši tisti v Grčiji (22 %) in Italiji (17 %) (154). Ta napredek bi lahko vzbudil resno zaskrbljenost, saj je mogoče, da so bili dejavniki, ki so bili odgovorni za padec z drogo povezanih smrtnih primerov med letoma 2000 in 2002 (skoraj 20-odstotno zmanjšanje), leta 2003 razveljavljeni; to je zlasti pomembno, saj so z drogo povezani smrtni primeri še vedno na zgodovinsko visokih ravneh – približno enako kot v začetku devetdesetih let (prikaz 20).
|
|
|
Sedan år 2000 har dock många EU-länder rapporterat att antalet narkotikarelaterade dödsfall minskar. Bland EU 15-medlemsstaterna och Norge sjönk det sammanlagda antalet från 8 930 år 2000 till 8 394 år 2001 (en minskning med 6 %) och 7 122 fall år 2002(153) (en minskning med ytterligare 15 %). Endast 10 länder redovisade information om år 2003 och därför bör slutsatser om trender inom EU dras med försiktighet. I dessa 10 länder skedde dock en minskning med 5 % år 2003, vilket endast är en tredjedel av den minskning som skedde år 2002. Av de 10 länder som redovisat information om 2003 rapporterade tre att det skett ökningar, ett rapporterade att ingen förändring skett och sex rapporterade att det skett minskningar. Av dessa kan Grekland (22 %) och Italien (17 %) betraktas som betydande(154). Denna utveckling bör ge upphov till viss oro eftersom de faktorer som låg bakom minskningen av antalet narkotikarelaterade dödsfall mellan år 2000 och 2002 (en minskning med nästan 20 %) upphävdes år 2003. Detta är särkskilt viktigt eftersom narkotikarelaterade dödsfall fortfarande ligger på historiskt höga nivåer – ungefär samma som i början av 1990-talet (figur 20).
|
|
|
Kopš 2000. gada tomēr daudzas ES valstis ziņo par narkotiku izraisīto nāves gadījumu samazināšanos. Starp ES – 15 dalībvalstīm un Norvēģiju kopējais skaits ir samazinājies no 8 930 gadījumiem 2000. gadā līdz 8 394 gadījumiem 2001. gadā (6 % samazinājums) un 7 122 gadījumiem 2002. gadā (153) (vēl 15 % samazinājums). Tikai 10 valstis ir sniegušas informāciju par 2003. gadu, un tāpēc secinājumi par tendencēm ES ir jāizdara piesardzīgi. Taču, balstoties uz šiem 10 valstu sniegtajiem datiem, 2003. gadā ir vērojams 5% samazinājums, kas ir tikai viena trešā daļa no samazinājuma, kāds bija 2002. gadā. No 10 valstīm, kas sniedza informāciju par 2003. gadu, trīs ziņoja par pieaugumu, viena ziņoja par situāciju bez izmaiņām, un sešas ziņoja par samazinājumu, kuru var uzskatīt par ievērojamu Grieķijā (22 %) un Itālijā (17 %) (154). Šīs tendences rada nopietnas bažas, jo pastāv iespēja, ka tie faktori, kas bija par iemeslu ar narkotikām saistīto nāves gadījumu samazinājumam laikā no 2000. līdz 2002. gadam (gandrīz 20% samazinājums), 2003. gadā vairs nedarbojas; tas ir īpaši svarīgi tāpēc, ka ar narkotikās saistīto nāves gadījumu skaits vēsturiski vēl joprojām ir samērā augsts – aptuveni tāds pats kā deviņdesmito gadu sākumā (20. attēls).
|
